Tři a půl kila salámu

Sedím v čínské restauraci. V pondělí, úterý nám vše zase zapojili a zároveň skončily prázdniny. Upsal jsem si dva ateliéry- archi a design- a kreditově jsem za vodou. Do jazykáče asi už ani nepůjdu, za tu dobu se sám naučím víc, když té hodné paní nerozumíme.. Na jídlo jsem si snad objednal sladkokyselou rybu.

Poslední vzpomínka na embargo: (koupelna osvětlená blikačkou na kolo .)

Víkend byl v hostelu úplně zabitej, ale v pondělí, když jsme obešli všechny možný profesory, děkana, uklízečky a několikrát studijní, si mé logo polepšilo. Ještě jsme zvládli pochopit a uchopit rozvrhy, objevit dva obchody s materiálem na modely a kreslení. Přijela Lenka z víkendového výletu do Coimbry, malá párty, zničil jsem se půlhodinovým během a navštívili jsme CCB..

Úterý podobně nabité, dnešek trochu taky.

Zkoušel jsem zhruba spočítat kolik tady jezdí škodovek. Odstupy mezi těmadle Češkami byl zajímavě zvyšující se- 45, 55, 108, 282 a pak už jsem počítat nevydržel. Asi při tom výletě po pobřeží projelo jediných pět, co tu jezdí...

Dnes návštěva muzea odpoledne, ráno natvrdo arch aťas. Téma společný pro všechny třeťáky- kruhový objezd jedné významné lisabonské křižovatky s památníkem, kterej se musí po dobu oprav obalit, plus okolí. Každej profesor vede podle sebe ale. Můj, mix Kostihy s Ahooo'o'jem, hlavně řeší urbanismus a právě to zadeklování... Designový aťas mě tenhle semestr prý zabaví corporate identitou dvou místních muzejí. Wow, co? :) kdoví co z toho bude.

A teď šprťouchlata:


Lukeho zdravá večeře č. 7 v hostelu:


So Xavim [šavim] v parke:

Jen tak pro ještě lepší náladu:

Doplnění prvotýdení šikany - divadlo typu opice v rýži:

Tak. První díl čtvrté série (kdo ví, ví) je dost [lejm'], že?