Lisabon, Portugalsko: Erasmus 2008/09

S dvouměsíčním odstupem shrnu svůj roční studijní pobyt v hlavním městě Portugalska. Můj celkový dojem je silně kladný a proto začnu tím nejpozitivnějším - o lidech.

• Lidé

Asi každý odhadne, že Portugalci jsou jižansky temperamentní. Mimo to jsou ale i až překvapivě přítelští a rádi pomůžou. Vesměs všichni v Lisabonu mluví i anglicky a když ne přímo, sami si rychle někoho přivolají. Mezi lidmi panuje pohoda, nikoho jsem neviděl jen tak se hádat jako u nás. Hlavně mají trvale docela dobrou náladu a, co u nás rozhodně není k vidění, prostě se na sebe usmívají. Povahou dost daleko od Španělů, se kterýma se nemají zrovna rádi.

• Počasí

V Lisabonu je pro našince, kterej není proti teplu, opravdu úžasně. Přes rok prší málokdy a buď slabě mrholí, nebo se vyprší na dva týdny dopředu. Teploty jsou kvůli moři stabilní a i na noc se tolik neochlazuje. I když by někomu mohlo trvale teplý počasí vadit, pořád od Atlantiku fouká vlhce studenej vítr. Průměrný denní maxima prosince odpovídají našemu květnu. Ale to se opravdu týká tak Lisabonu a níž (Alentejo a dál k jihu), protože už v nedaleké Sintře je o dost chladněji. Sintra je oblíbené výletní městečko, 30 km nebo půlhodinka přímým vlakem, chladněji je tu na další vrstvu.

• Škola

V rámci naší Erasmus výměnné smlouvy jsem chodil na univerzitu Lusíada. Z hlavní ulice si všimnete maximálně prosklených dveří děkanátu a průjezdu - hlavního vchodu. Ve vnitřním areálu ale škola příjemně překvapí - jde o slepenec starších domů v patře spojenými rampami; zelené nádvoří, lavičky, kavárna a (jen bohužel nefunkční) kašnobazének. Fakulta architektury, designu a čehosi je o ulici dál a opět ji tvoří (byť trochu industriálnější) slepenec několika budov. Ty jsou v této části zařízeny hlavně jako ateliéry, ve kterých se i učí.

Škola je soukromá, placená a dost. Měsíčně se solí kolem €300 a skoro všichni tu mají ještě sourozence. To určuje který rodiny si Lusíadu můžou dovolit. Všichni kromě Erasmáků jezdili do školy vlastním fárem, někteří sourozenci teda spolu jedním :)

Profesoři anglicky umí, ale radši se na všem domluvit, na výběr předmětů a profesorů není třeba ni vhodno spěchat. Asi všichni mají i svoje ateliéry či studia mimo školu, praxi jsou možná blíž. Každopádně si soukromá škola asi může dovolit platit vyučující jinak a snad to šlo i poznat, práce je baví.

Studenti mi nebyli schopni říct kolik se jich hlásilo a kolik vzali. Měl jsem pocit, že o tohle moc nejde. Studuje kdo platí. Žádný talentovky, šance jedna ku pěti atd. Navíc koncepce výuky je jiná v tom, že se nezačíná nezbytnýma technickýma předmětama jak u nás, ale v prvních rocích si jen tak hrají a vymýšlí úlety. Takový práce v aťasech jsou možná potom barevnější a zajímavější, ale u čtyř z pěti je jasný, že by to nemohlo stát nebo bylo neúměrně nákladný. Proces tvorby místních nás dost zarážel - vypadalo to, že vezmou do ruky papír nebo jinej matroš, pomuchlají to nebo různě poslepujou a tomu říkají idea. Asi moc odlišný myšlení.

• Lisabon město

Úžasná, velká, třímilionová vesnice. Samotnej střed má mít kolem půl milionu obyvatel, ale další půl mega jsou turisti a cizinci vůbec. Lisabon omýlá z jihu Tejo. Město stojí za prohlídku na pár dní - už kvůli centru až k náměstí Markýze Pombala, Belému, Hradu, parku Expa a celýmu pobřeží Teja s mostem mostů. Na druhým břehu je úplně jinej svět - rybářské vesničky, okopírovaná socha Ježíše, menší města a dál k Atlantiku i supr pláže. S výletních destinací zmíněná Sintra a dál letoviska na pobřeží až největšímu v Cascais (celý pobřeží bere rychlík).

• Portugalština

Psaná je jen málo jiná než špánina, ale v mluvené podobě je blíž ruštině. Fakt. Myslím, že co do výslovnosti obtížná jak francouzština a proto se zažívá pomalu. Jako jazyk vřele doporučuju, budete pak pochytávat i italštinu, trochu fráninu a samozřejmě španělštinu.

• Jídlo a pití

Treska (bacalhau) na tisíc způsobů. Zkusil jsem tak deset a stačilo. Doporučím Bacalhau com natas (zapečená se smetanou, sýrem a bramborama) a Bacalhau à Brás (zapečená s vajíčkem, brambokrekrama a cibulí). V základu hlavně saláty, ryby, mořský plody a jako příloha hranolky a rýže.

V Portuglasku se pije i přes den, k jílům pivo nebo víno. Pije se i za volantem, ale funguje to a nehodovost je nižší. Sami to o sobě neví, ale jsou na silnicích nesmírně tolerantní a platí to i o policii. Jedete po půlnoci přes město třicet čtyřicet, neohrožujete, policie vás tiše toleruje. Komu vadí, že jste měli tři piva. To by u nás nefungovalo.

Káva je zde povýšena k nebesům a proto se nepije, kávu si dáváte, dopřáváte. Chuť vyladěná k dokonalosti a za (proti)kartelové půleuro si ji dejte kde jen budete moct. Luxus.

Sladkost nakonec - ve všech pasteláriích (snackbar - pekárna) dostanete Pastel de Belém (resp. Pastel de Nata). Tato typická sladkost tajné receptury (listové těsto, leite puding, volitelně cukr a skořice) se ke kávě hodí víc než míň!

taky domaa..

hlasim navrat vcera v noci:) po pomerne vtipnem zrychlenem zaveru a posledni zkousce z urbanismu jsem si zprijemnila odcestovani do rodnych koncin jeste pres benelux.. takze hlava plna, od amsterdamu, pres antverpy a mezizastavky az do bruselu a pres frankfurt domu - rekla bych tomu "kulturni spokojenost":)
a k tomu dnes jeste muj prvni letni den! vyrazila jsem rano poprve bez svetru a jen tak v sandalkach, no proste nadhera po tech ctrnactistupnovych teplotach a desti..
takze preju vsem prijemne prazdniny:)

Konec mýho Portugalska

Včera v noci jsme doletěli a dojeli. Trochu unavující cesta, ale to.. DOMAAA! :) a jsem rád, už to bylo dlouhé na dovolenou..

Všechny zkoušky hotový s přehledem, samá pozitiva a vata na obou stranách.

Kupodivu je toho teď po příjezdu moc. Chuť všechno popsat budu mít určitě brzy. Zdar

Final

Dnes byla ta závěrečná zkouška. Ale nebyla, jen se odevzdávalo... složité na vysvětlení, zmatek. Zkoušku jsem uhádal aspoň na zítřek ráno, snad vše proběhne a napíšu asi až v neděli STOP

Výlet do Porta a Coimbry

Ve čtvrtek před polednem jsme se vlakem (€19) přesunuli do Porta a 24 hodin jsme ho procházeli, projížděli, projedli a propili. Hlavní bod výletu samozřejmě byla Casa da Música (info 1, 2 a 3) od OMA:

...která rodinnej dům vůbec nepřipomíná.

Zmateně jsme jeli autobusem do centra a oběhli všechny památky - maj to tam sice vše ve svahu, ale na pětníku. Zásadní a pro nás příjemná věc byla opravdu 24-hodinová jízdenka na všechnu MHD za €3,85! (V předraženým Londýně se po půlnoci už dál nesvezete a stojí dvakrát tolik totiž, fuj bléééé!)

Hanka mě zatáhla do nebezpečné čtvrti a našli jsme tam dobře levný ubytování (pokoj za €25). Ráno už čtvrť nebezpečná nebyla, hned u dveří jsme posnídali, nakafili se a pokračovali městem po historických zbytcích a nakonec muzeum moderního umění od Sizy (na fotce v pozadí):

Bysme málem zapomněli na důležitej černej puntík pro Porto! V noci v devět deset centrum naprosto vylidněný až hamba! Portskej Svoboďák před desátou:

Most skoro od Eiffela je pecka a s tím světlem, co jsme chytli, to bylo jako jo!:

Z muzea moderny:

..a poslední z Coimbry: (tu jsme v pátek odpoledne jen procourli)

Dodatek: Hanka mi našla nový boty, potkali jsme babku, co rozuměla všemu, dabéra z Happy Tree Friends a novomanžele na svatební cestě vlakem - na jídlo měli samozřejmě lasagne v igeliťáku.

Jedeme na výlet

Prezentace designu, jo? To bylo zase slabý, tři a půl hodiny jsme seděli v poloprázdné třídě, po jednom jsme prezentovali naše druhý projekty. Ale jen tak pro ty dva profesory vepředu, ostatní nezájem a stejně by toho moc z panelů A2 neviděli. Jiný studenti se začali rojit za dveřma a rušit. Čekali na zkoušku a museli jsme je pustit, takže první úkol jsme ani nestihni ukázat, panely a výkresy jsme jen odevzdali a profíci si to prej projdou sami. Jako poslední hodina to bylo divný, tak jsem si s učitelala domluvil rande než odletím a aspoň zajdeme na kafé.

Z předchozího výletu na pláž v Caparice dodávám místní mutaci našich zahradních trpaslíků - totiž šílenou obří krevetu:

Za chvíli skočím atasovýmu profesorovi ukázat, co málo mám a chci probrat (závěrečný kritiky přístí týden ve čtvrtek). Hned pak valíme na nádraží a jedeme na výlet, na výlet! Porto a Coimbra na dva dny, popíšeme o víkendu.

Caparica

Kulturníme se! Ve dvou dnech několik muzeí a galerií a památníků a vůbec. A čteme si ve francouzštině. A učíme se německy a portugalsky.

Včera jsme byli na čupr pláží Costa Caparica. Hanka se koupala v ledovém oceánu, bojovala s vlnami a písek měla úplně všude:

Cestou zpět v Trafarii - přístav v podvečer:

Další dobrej zážitek byla výstava World Press Photo '09 v Muzeu elektřiny. Maj tam koutek s elektrickýma pokusama, naučili jsme se bezva trik s trubkou, na požádání předvedeme. Dnes jedem do MUDE (tam, jak nás nepustili při otevírání).

Já už se těším na úterý na final presentation designu. Práce volá.

Hovno.

Carris

Dnes jsme byli v muzeu MHD - Carris Museu - touhle historickou nás projeli po areálu. Je vypolstrovaná jak luxusní rakev a dva z ostatních tří návštěvníků byli bílorůžoví Češi :)

Jak můžu v takovým hicu nachladnout? Zvládl jsem to.

Do školy nic až do úterý - to bude závěrečná zkouška z designu, polovina kreditů snad v kapse a na tváři lehký úsměv.

m -> m

..neboli münster to madrid:) a pak teda bohuzel zpet.. no ale musim rict - konecne jsem po roce nahrale sve promrzle kosti, nemam na tamejsi pocasi jedineho kriveho slova, uzila jsem si kazdy stupen vys na 20 nad nulou.. maro nevim, na co si furt stezujes, to vedro bylo naprosto uzasne! vyjizdeli jsme z muenstru - bunda, uzavrene bundy, dest. vylezu na letisti v madridu a konecne po pul roce si ji nemusim oblect. proste naprosto unglaublich (neuveritelne!!) Ale nebudu se rozplyvat jen nad pocasim (ale fakt jsem si to teplo uzila!), madrid dost zajimavy, ale tezko rict, byl to spis takovy beh madridem, pobihali jsme po ruznych 'modernich skvostech' - nestezuju si - , herzog & de meuron, nouvel, pak navsteva atelieru campo baeza - to pro me byl asi zazitek nejvetsi, ten clovek je fakt hrozne prijemny a navic ma moc pekne prace. asi jste pochopili, ze dojmu jsem asi plna:), ale popisovat to podrobnej - to byste stejne necetli.. jinak jeste posledni madridska poznamka - madridske metro: v sobotu jsem si pripadala jak krtek, proste stale pod zemi, prestupovat v nekolika urovnich, fakt zlata praha. vubec jsem nevedela, kam jedu.. no nic, asi nemam orientacni smysl..

no a jinak v muensteru - ted mame pocasi docela privetive, to je totiz vzdycky, kdyz ma clovek co delat, to je proste naschval. jen pro srovnani s portugalskem - na dovolenou nejezdete do munsteru driv nez v cervnu nebo cervenci, je 22stupnu, pitny rezim staci 2litry, vecer doporucuju caj:)

hodiny do odjezdu jsem narozdil od portugalcu nepocitala, ale asi to bude vic, 25.cervenec? proc mam pocit maro, ze uz z tama chces co nejrychlej zmizet?:D ale jo, taky se uz docela tesim domu..

Alchymista

Dnes je pod třicet, takže fajn. Včera jsme vyrazili na poslední erasmákou party tohoto roku, mě to nebavilo. Došli jsme tam o půl jedné, prázdno a lidi začali chodit pozdějc. Navíc to bylo snad v nejdražším klubu Alchymista. Parket:

Ráno v koupelně nabombeno, Luke psa protáhl jabkem.

Velice dlouhý červen

Nebudu pes a těm patnácti návštěvám denně popíšu naše dny teďkom - den začíná v poledne, budí nás zdejší nekončící vedro (VEDRO). Uvažujete-li o dovolené v Portugalsku, červen nedoporučuju.

Zmohli jsme se tak akorát jít si ven číst chvíli na břeh Teja (foto) a na konzultaci do školy.

Ve středu měly ostatní děcka prezentace a odevzdání celeroční práce do ateliérů. Kvůli našemu "režimu Béé" se nás to ještě netýkalo, ale okouknout jsem to chtěl. HA! Naše odevzdávky doma mají úroveň, tohle byla slabota. Plakáty nuda, zmatek, polovina věcí chyběla. Zachraňujou to modelama :-/ Profesoři si to skoro neprohlíží, jsou rádi, že aspoň něco. Škoda, že to nemám nafocený, to byste zírali!

Těším se ještě víc dom, dodržuju pitnej režim přes tři litry denně, pořádný snídaně a filmy. Nic se nechce, ale musíme, práce se táhne, zasekávám se na blbostech.

500 hodin do odletu.

Nic nebude.

Modrej

Moje nejoblíbenější HTF zde. Co říká v čase 1:05? Hm? :)

Poslední školní den

Dnes bylo vyúčo naposled. Konzultovat si ještě zajdu, ale dnes skončil poslední týden. Oba profíci mě nemálo potěšili, pochváli a celkově fajn.

Jak jsem psal, je vedro. Spíš HNUSNÝ VEDRO :) večer jdem s Typ Typ do města, tyhle dny se slaví a všude se jí sardinky. Už se těším. Dohodím fotky, když vás neberou toastovače .)

Přepínám.

polovina semestru..

zdravim vsechny navratilce domu a zaroven hlasim, ze me jeste ceka poctivych 5 tydnu semestru, pak zkouskove a na konci cervence se treba podari i domu.. ale pomerne vzdalene prazdniny mi ted konecne zacalo kompenzovat pocasi, po 3dnech prestalo prset a na slunicku uz je skoro 20stupnu. vecer mizim mrknout na nejaky festival do pristavu - ano, munster, ktery ani nema reku, ma pristav - tak jsem zvedava, kolikrat zas zmoknu. ale za risk to stoji, ma tam byt nejaka jazz stage.. no uvidim a kdyztak vystrihnu nejaky report:) no ale co je hlavni, za tyden budu nahrivat kosti v madridu, divala jsem se na predpoved a ma tam byt 38 stupnu.. vy mate jak, maro? cekam trochu teplotni soky:)

Topinkovač

Včera jsem dodíval Dextera a mám na prázdniny v tomto směru klid. U topinkovače pro speciálního zákazníka mám konečnej tvar a hrát už si s tím nechci, do půl páté do rána bylo včera až až!

A večer doletí Hanka, Hanka! :)

Mohapl.

Ti architekti

Takový jsem si koupil dvě kostky po € 4.00, 20x20x20 cm plný polystyrenu. Na zítřek z toho musím vysekat základní hmotu topinkovače.

A naší barvou je černá!

Po poledni odjely z druhé návštěvy Leňa s Pájou zpět do Porta a letadlem zpět do Alcaly.

Alarmismus

Teď jsem se dodíval na film o velkým politickým podvodu jménem globální oteplování. Potvrdilo mi to jen to, čemu už dlouho věřím a za co kamenujou Klause a jiný. Má to jen přes hodinku, stojí to za to.

K tomuhle jsem se zatím dostal, co se ateliérové tvorby týče:

(Chlapi zatím dodělali betony a nahrubo zasklili :)

už skoro

Hlásím příjem. TAk teď to tu teprve začíná být akční. Balím si tu svoje fidlátka - vy co mě znáte, chystě chápete, jak moc je to akční, že se nejedná jen o nějakou frázi. Věcí je hodně, a tím myslím hodně! Ráno jsem odevzdala 26 kilo na převoz autem, vymizení tohoto objemu z prostoru pokoje by laik jen těžko poznal. Teď se chystám do letadla ... no jo, zase poletím jako dáma-tři bundy na sobě, pěkně v pohorkách-vše pro pohodlí cestování, ještě karabiny bych na sebe mohla navěšet-tvořilo by to jistě módní doplněk. Po mých četných zkušenostech, že při procházení rámu vždycky pípám, se už těším, až to ze sebe budu všechno sundávat....ať se obsluha pobaví. Snad bude dost odkládacího prostoru. Ale nenechte se mýlit, nevezu jen zbytečnosti.... co stojí za zmínku je tlustá a těžká knížka Heating, cooling, lighting-skvělá, chybíkovsky psaná, moje momentální bible, to až vám ukážu...hmmmm.
Moje Ipod pojednání stěn pokoje bylo již nenávratně strženo a uloženo do kontejneru vedle modelů, plakátů .... budiž jim tam země lehká ... pokoj je teď hnusnej a neosobní, ale za to je aspoň bohatě pojednaná podlaha veškerým bordelem. Poslední noc přede mnou, noc plná přání a nadějí.
Přepínám.

Saumik

Danny a jeho kapela měli včera koncert. To jsme se museli jít podívat. Bylo to formou soutěže čtyř kapel. Z toho, co jsme stihli slyšet, to bylo nejlepší, hlasovali jsme po ně a nejspíš mají šanci. Fotka stojí za prd, ale Danny je přímo ten frontman u mikrofonu. Překvapil nás stejně jak Carlotic v divadle. Umí chlapci, umí..

Jmenujou se Saumik a těch pár songů bylo subjektivně ve stylu měkčích tracků z Matrixu až cosi vysmaženější ze Samotářů. Hráli v klubu Restart - napůl aťas designu, napůl kavárna - kdesi mezi budovama z Expa '98.

Škola nic zajímavýho, snad v úterý.. přepínám.

Strana

...ach jo :-/

No tak dodám, že jsem za víkend viděl sérii a půl Dextera. Je to dobrý a doporučuju MegaStreaming, máte-li adresu na MegaVideo a dívat se vždycky jen hoďku vás nebaví.

Kachny, kachny, kachny...

To mě zase v Neufertovi pobavilo. Takový obrázky tam mám rád. Hej a přitom jsou k něčemu - představte si, jak si takovou husu jdete na dvorek změřit. A v paneláku dvorky s drůbeží nejsou. A nelíbilo by se jí to. Jasný?

Prostě dál dělám na komplexu do školy a už to dlouho není zábava.

SkBc.

Poslední dobou jsem byla mírně zaneprázdněna svou honbou za titulem SkBc. Teď jsem ho již získala, čímž se pro mě nic nezměnilo, nepozoruji žádné výhody, žádné změny. Obhajoba věru důsledná, byla jsem až úplně poslední v 16.30h, takže jsem se měla čas pěkně stresnout během celýho dne. Místní spolužáci z toho byli nervozní jak blázen, tak jsem si přímou úměrností spočítala, že musím být dvakrát tolik. Obhajovala jsem to před čtyřma architektama, ze začátku jsem nadhodila pár vtípku ... ha ha ha ...fakt hrozná sranda, co člověk v takový chvíli taky může vymyslet že? Pak přišla palba otázek - nejvíc se ptal ten se svojí typickou glasgowskou angličtinou, šla jsem do mdlob. Házela jsem pohledy na zbylé tři, aby mi to laskavě přeložili do angličtiny. Ještě otázky typu ,,WHY?" mám taky ráda. Přímo miluju. TAk tím se to tak zhruba uzavřelo, teď už jen pár formalit a jsem volná.
POZOR POZOR POZOR- už třetí den tu svítí slunko. Nesnažím se to pochopit, snažím se přizpůsobit. Včera celej den v terénu-po roce v přítmí a dešti to moje tělo těžce snáší, krk trošku připálenej, ale týden před odjezdem jsem konečně vytáhla sandále, ba dokonce sluneční brýle. No ještě že jsem to sem vláčela, jak se to člověku zúročí! Ale jak říkám, je to už tři dny ... takže zítra očekávám přívaly deště v extrémní síle.
Jinak na našem plánu jsem pracovala, auto sháněla a výsledky žádná sláva. Nabídky, které pro nás nejsou lukrativní byly již vyškrtnuty, z čehož mi zbývá jen toto-Autopůjčovna 007 v Brně půjčuje VW Transporter za 1200Kč/den. No a pak mám možnost sehnat dodávku, za levno ... jenže tam už je ten problém, že to není přes autopůjčovnu a to jsme si odhlasovali, že ne.
Zmiňovala jsem se taky o tom, půjčit to přes FordCArent, tam by to sice šlo, kvalitka se vším všudy, ale šplhající se do neuvěřitelných cifer, takže Canceled. Údajně něco slušnýho sehnala MAruška s Kubou. Co? Jo? Hoďte info do éteru. Ještě se taky budu snažit.
Toť vše......zatím

Jsem doma!

Dvere dvere 25.5 hodiny... takze hruza. Ale obeslo se bez katastrof, ujetych vlaku a zborenych mostu.

A v Parizkym metru sem potkala naky Cechy a vypadali ze jedou mym smerem a toz se ptam „Taky jedete domů?“ a oni jo, teda jen jeden z nich, sme jeli stejnym busem... ale proc to rikam: ti byl Vrato uplne neskutecne podobnej, jakoze v obliceji ne ale jinak uplne, mluvil stejne, gesta stejny, dokonce i ty Prestižky měl :) Nemels treba brachu v Parizi?

Co taky nepotesilo bylo neplanovane skoro dvouhodinove cekani v Praze na spoj (oproti predpokladanym 15 minutam), ale co uz clovek nadela. Akorat si to u me Student Agency trosku pokankali no a ani horka cokolada to nezachranila.

A Robinek me asi nepoznal :(
Jdu spaaaat...

Zase Škoda

Vyloženě hnusně vedro. Práce na komplexu do ateliéru neubývá a to bušíme. Přijela k nám předvčírem jedna náhodná známá, je divná a i my jsme divní. Slovenka zvaná Maringotka.. A Lenka právě na letišti vyzvedává kámošku Pavlu.

Hanka je na cestě domů, závidím jí.

Když jsem psal o výletu na stavební veletrh, zapomněl jsem něco - cestou zpět jsme předjížděli poooomaaaluuu jedno auto s českou SPZ (za ty měsíce tady jsem potkal kolem šesti Čechů ve městě, takže náhoda), ...už už jsme si každej nahlas přemýšleli, co tam bude sedět za rodinku, jestli nějakej párek na výletě za sluncem, hrstka studentů, businessman s milenkou či co... ale nikdo nečekal dva Vietnamce :) tohle je jen trochu k tématu, líbí se mi to:

Zkrátka

pondělí - odprezentovány memoáry, nadšení nebylo ale úplně nám to taky nezdrbali
úterý - KONEČNĚ se podařilo vyplnit můj Transcript of records a mám tam i ňáké ty známky, no jo
- dlouho do noci sem se balila a nesbalila + průběžně uklízela a neuklidila
středa - ráno dobaleno a uklizeno
- dopoledne schůzka s uklízečkou a prošlo mě to a mám to potvrzené
- po posledních soutenance bude následovat večůrek na oslavu konce roku
čtvrtek - 7.50 odchod z kolejí a hurá DOMUUU

Arena a Cannes

OK, tak opravdu bydlíme s hvězdou: (Arena: hlavní role Carloto Cotta)

Tak teda nic

Tak z meho mega vyletu nakonec nic nebylo, muselo se zasejc pracovat. A ted taky. A zitra taky. No a pristi tyden uz je to uplne zabity, to nebudu vedet co driv. Tak to vypada ze sem dovyletovala a ty dve posledni jizdenky proste neudam :(

vytisknutoooo...

Dnes jsem definitivně vytiskla 3x A0 plakáty, čímž jsem uzavřela svou další životní kapitolu. Není návratu, není možnost změn, už se nesmím otáčet. Teď smím jen směřovat kupředu-což znamená k tvorbě modelu. Ovšem pozor ... tisk grátis, 100 liber v kapse, líná huba-holý neštěstí. Byla jsem za svým tutorem architektem v jeho office, vytiskl, pochválil ... bla bla bla ... přizval ještě mýho druhýho tutora a spolu jsme dělali site model. Ano uznávám- křivdila jsem jim. Jeden vytvořil polyfunkční podklad pro model a druhej vyřezal baráky z polystyrénu a já jsem měla figurovat v kompletaci těchto prvků a dodělání silnic. Fakt jsem se bavila, prvně jsem něco propichovala špendlíkama nechápajíc proč, pak jsem vystřihovala silnice z papíru, což už aspoň dávalo smysl, potom se zase něco doprasilo, jen aby to bylo .... po přesunu celého modelu na únikové schodiště jsme silnice sprejovali střbrným sprejem (jeden z tutorů byl prostě žhavej do stříkání), lezli jsme si tam skoro po hlavách, aby jsme unikli zásahu spreje. Když jsem to neustále komentovala, že to asi není nejlepší řešení (což podle mě nebylo- buďto něco dělám pořádně a za něco to stojí nebo to radši nedělám vůbec), tak mi odvětili-Don't worry Dagmar, don't worrry. Takže jsem byla don't worry, model je hotov včetně autobusů a aut, nelíbí se mi to, ale k mému SkBc. by to mohlo stačit. Paradoxně jsem v tom figurovala já, která z toho má uplně kulový. Taky před začátkem této ,,hurá akce" mi nabízeli, jestli si dám pivo, víno nebo whiskey. No jo, zase jsem dělala dámu, jako že neee. Já a pivo? Jak kdybych na to nikdy nešáhla ... no však jen co jsem měla hubu plnou stříbrnýho spreje, jak ráda bych to něčím spláchla a zneutralizovala chuťové buňky. Bylo pozdě.
Takže to byl dnešní program. Taky dnes nepršelo. A chvíli svítilo i slunko. Doufám, že to vydrží aspoň přes víkend. U nás doma dnes bouřka- takže tragédie, zničenej den - chápu.
No tak to je pro tentokrát vše .. už se těším, až vám vyfotím a pošlu foto modelu ...doufám, že stříbrný sprej nebude dělat velké odlesky a činit foto nečitelným.
O žhavé novinky jsem se podělila, podnikám nenápadný přesun do postele.

Jezero s pejskem

Dneska slabých 2.5 hodiny a 9.5 kilometrů. Ale bylo to trochu zmatený tak tam tentokrát máte i šipečky :) Musela jsem se šetřit, páč zítra mám v plánu superdlouhou túúúru.

Tak. Tohle je dutej strom zevnitř a malebný vodní pohled.


Štěkal na mě, hajzlik malej :) Zviřátko dne...

Docela dobrej den

Mira je talent.

Od rána dělám do školy, tak jsem tam ani nešel. Výsledky mizivé, ale mám z toho stejně dobrej pocit. Asi v pět jsme rodinně s Lenkou, Lukem a Javierem vyjeli směr Expo, kde se koná do soboty stavební veletrh. Jako studenti "zadáča" a bylo to určitě o dost kvalitnější než Stavební veletrhy na BVV (olomouckej Stavotech srovnání nesnese už vůbec :) ...ze zajímavostí jen fotku stánku s tiskama, kde měli na zemi poházený různý plány a mimo jiné nějakou geofyzickou studii ČR:

Další cíl byla vernisáž a otevírání muzea MUDE. K našemu překvapení ale akce nebyla tolik neřejná, jak jsme čekali. Tak jsme si jen povzdychli, že nejsme na guestlistu, a jeli domů. Domů na kraba za čtyři a půl, velikýho jak dvě dlaně .)

Pouliční umění a kocour

Čtyři hodiny a čtrnáct kilometrů. Se lepším :) Akorát mi asi upadnou polštářky u palců... A přišla jsem na převratnou myšlenku, že zítra si místo mých botek kožených skvělých už tak dost ošoupaných vezmu raděj ty polorozpadlé tenisky co jsem v nich běhávala. Ať si ještě něco užijou, páč příští týden letí do popelnice.

Ukázka brestského street artu:


A zviřátkem dne se stává... pan KOCOUR!

Pohádka o autobusu Student Agency

Tak jsem se včera jen tak pro srandu králíkum dívala na stránkách SA jak moc je obsazenej ten bus, co už ho mám měsíc zarezervovanej a co s ním mám jet za týden domů. Jako jestli mám ještě celý dvojsedadlo pro sebe no a tak vůbec. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že volně k mání je nejen sedadlo vedle mne, ale jako bonus i sedadlo moje!
Tak honem honem píšu svému „koordinátoru autobusové dopravy“ (jaké to vznešené zaměstnání :) jaktože cotože, ale reakce žádná. Tak příští den honem honem píšu jinému koordinátoru autobusové dopravy, jaktože cotože, a konečně se mi dostává odpovědi, že jako nevědí jakto, ale zarezervované to nebylo, ale že už to napravili a omlouvají se za komplikace.

Tak to teda pěkně děkuju. Zkuste si se mnou chvíli představovat tu situaci, jak se v Paříži přiženu k autobusu a oni mi řeknou, že jako ne, že s nima teda nejedu...

Krávy s kostelem

Aaaano, uz zase sem byla na vylete. Pekne busikem kamsi za mesto a pak sem se tak kam me nohy zanesly potoulala, dalsi flekaty kravy videla, romanticka zakouti a pekny kostelik s ohlusujicimi zvony. Po trech hodinach a deviti kilometrech (jaka to vykonnost :) sem se dosmajdala zase dom.


A kdybyste se divili, proc ze porad takove divne tambus - zpatkypesky vylety - tak to prosim proto ze za tyden jedu domu, ale zbyva mi devet jizdenek. Toz to preci vypotrebuju, neee?

(hej uplne. vidite tu mouchu?)

pár řádků

Měla bych o sobě dát zase vědět, jako že ještě žiju, jím a spím. Ano, to všechno je pravda. A jako bonus dodělávám ateliér, takže o zábavu postaráno od brzkého rána až do pozdního večera. Musím se snažit- jde mi přece o SkBc.
Odrovnala jsem počítač, pomalu se v něm všechno hroutí a přestává fungovat. Fatal Error na denním seznamu. Nechává mě to chladnou. Nevzdávám se a jedu dál. Tři dny jsem modelovala ve VIZu, po částečném zhroucení funkcí převádím do 3DMax, který momentálně už nejde ani otevřít. Vyrendrovaný výsledek podoben sketchupu - bylo mi to trochu líto no. Chceme-li porovnat tento stav s jízdou na kole, tak už dřu hubou o zem, ale pořád šlapu. Podlehla jsem pokušení a doprasila model kde se dalo, dlouho jsem hledala vhodný a neposkvrněný pohled na vyrendrování- Vraťo, ty tohle vidět, tak bys mi ty ruce urazil.
Psala jsem svýmu tutorovi, jestli u něho v kanceláři můžu vytisknout plakáty (je to 6xA1-bych se nedoplatila). Odepsal že ano, ale jestli mu na oplátku taky s něčím pomůžu. No to už mě lehce uvedlo do rozpaků, nevědíc jaké služby bude požadovat. Tak jsem odepsala, že jsem ochotna podstoupit vše, co má angličtinářská úroveň dovolí. Ovšem nebude potřeba. Mám vyrobit site model oblasti, kde navrhujeme ty naše výtvory, měřítka 1:200. Jooo v pohodě. Uděláme! I kolotoč koupíme! ... to už tou hubou budu dřít asi fest po zemi ...
Jinak počasí stálé. Pršíí a prší a prší. Potřebovala jsem si vyfotit oblohu do vizualizace - po pěti dnech čekání jsem se vzdala a googlila. Jsem dnes šla na nákup, nahodila jsem tričko, svetr, bundu, narazila čepici a pohodička. Joo Maro, to vy se asi máte jinak. Jak jsem si sem dovezla sukně sandále, tak si to zase hezky odvezu zpátky. Doufám, že doma bude pěkně a prohřeju své provhlé kosti. Už necelé tři týdny .. a jsem mezi vámi :)
5.června je v Brně poslední mega ohňostroj. Kdybyste náhodou nevěděli, tak to je grandiózní přivítací ceremoniál na mojí počest, protože přiletím hned druhý den. Tak.
Taky díky tomu, že mám známosti na správným místě, jsem uhnala (ani ne tak já) chlápka, co jezdí dvakrát měsíčně do ČR, z čehož vyplývá, že převoz zavazadel zajištěn. Hurááá. Sice to taky budu muset zaplatit, ale v porovnání s ostatníma možnostma jásám.....tak jásám, že ještě budu muset přikoupit.
Jinak je to teď tady takový čistě studijní, všichni se učí, chodí do knihovny, pijí kafe..... prostě vážný. Ale pozor, již vím o několika Erasmákách, kteří neudělali zkoušku nebo se k ní ani nedostali díky předchozím nezvládnutím. Takže něco jako- ,, Erasmákům to vždycky dají" ... ba ne, nedají, neplatí to. Pouhý omyl, stará fáma. Vývoj jde ku předu - už i Erasmáky vyhazujou... asi jim došli prachy na vyplácení pro další uchazeče, tak potřebujou něco získat zpátky. Věčný koloběh. Snad do něho nejsem předurčena :)
Toť asi vše z mého aktuálního stavu ... přemýšlím, co by stálo za řeč, ale brzo už vám to vylíčím osobně a více barvitě.

Mějte se a uvolněte se prosím

Nové muzeum kočárů

Tady se teď taky hlavně maká do školy. Kromě boření nějakých skladů před naším barákem se nic moc extrovního neděje. Bude tam nový muzeum kočárů, úžasná blbost aspoň v moderní podobě. Kdyby to někoho omylem zajímalo, tady je stránka s pár obrázkama ve slideshow.

Tohle nejde dostat z hlavy.

Když mám hodně práce, vyhýbám se jinou prací. Tak jsem si bez přehánění poosmé, co jsem tady, přestěhoval v pokoji nábytek.

Do aťasu si v dny tyto převážně hraju takhle s půdorysama toho hotelovýho komplexu:

Já jsem říkal, že toho nechám, ale dnes mě číslo 22 vyloženě pronásleduje!! :( Projel jsem si pár ulic New Yorku na Google Street View a končím.

Tri Martolod

Ukazka bretonske muziky, abyste vedeli :) Maro ty si to nepoustej...

A zitra odpoledne jdu na zkousku z anglictiny, tak mi drzte palecnice!

Úlovky

Včera byla narozeninová oslava nějakých tří holek - Erasmaček. Znali jsme jen jednu, ale zúčastnili jsme se jako správní Amíci. V bytě nám přibyla těžce stylová kovová židle a značka "odstavný pruh". (za židlí si povšimněte zlomku nezměrného bordelu, kterým nás obšťastnuje náš pan domácí)

Všechno nejlepší Davovi!

Memoáři

Tak a je to. Hotovy. Vytisknuty. Odevzdany. A dostavil se takovy ten blazeny pocit ze jako joooooo :) I kdyz asi nemuzu rict, ze bych byla s vysledkem kdovijak spokojena, ale ony se frantice proste zuby nehty branily jakekoli poradne zmene (pro pripomenuti tematem byla reorganizace okoli brestskeho nadrazi aby tam jako lidi vic chodili) a tak sem si šudlila svoje mapky a obrazky a nechala je delat si co chteji. Koneckoncu to byla cele hlavne jejich prace, pac ja jsem na sepisovani sahodlouhych textu ve francouzstine jaksi nepouzitelna + mi znamka muze byt ukradena, hlavne ze budou kredity :)) To sem to dopracovala, takhle ja ted premyslim...

No jen ukazka cim jsem se mimo jine posledni dny bavila, omalovanky ve Photoshopu :)

Plus bonusova hadanka pro Baryka, schvalne kolik lidi a jinych... zivych bytosti... tam poznas?

Ještě se zmíním, že teď prožívám takové pošťácké miniorgie. Nejen že posílám (Mara se zas může těšit :) ale tentokrát i dostávám, balíček z domova a užasnacky 3D pohled ze Slovinska, to se vsadim, ze ste jeste nedostali.

(text podleha prisne cenzure)

Pračka

Už jsem myslel, že zase budeme mít bojovější podmínky. Všchno je ale "v cajku".

Zasekla se nám včera pračka, pořád plná vody, dvakrát jsme i vytopili kuchyň, ale dali jsme tři hlavy dohromady, našli filtr a je to ve vatě... profíci jak Boddie a Doyle! Dobře my .)

Nemůže dostat z hlavy tuhle sambu.

Hlasování o výletu - Řím

Hejá!

Napravo hlasujte kdy jste pro odjezd a na jak dlouho bysme jeli. Nejsem schopnej nabourat barevnej styl těch googlích anket, takže text jde blbě vidět, co? Tak to tady vypíšu:

První anketa: (odjezd)

- před 1.9.
- mezi 1.9. a 4.9.
- mezi 5.9. a 8.9.
- mezi 9.9. a 12.9.
- mezi 13.9. a 17.9.

Druhá anketa: (délka)

- max 5 dní
- 6 nebo 7 dní
- 8 nebo 9 dní
- delší výlet, sakra!

Tak hlasujte, ať můžem zamluvit vehikl .)

Arena a jeho pes

Ve zprávách jsem si všim' festivalu v Cannes. Mám pocit, že jsem vám to s nominací Carlota nedopsal. Říkal, jak je tam nominovanej a tak... bla, bla, blá. Jasně, že nebyl. Tolik ve zkratce. (Zrovna válí v obývaku na elektriku jak Lister)

Práce ve škole monotónní, takže popisovat nebudu. Dnes jsme byli na speciální přednášce o barvě, která vede v nudnosti na plné čáře a umrtvila by i uhlí.

Malá jiskřička je pro mě konečně nativně běžící Gimp pod MacOS. Taky vás to tak moc těší, že? :) Tááák hoši, ještě dodělat Rhino a aspoň začít s Vrayem, co!?

A začal jsem si sepisovat věci, na který se domů těším. Zveřejním později.

Odjezd na severní pól (BBT) nemůže být poslední díl. Může? .....Bazinga!?

Řím?

Nikde jinde se nic neděje, že píšu skoro sám? Kdo to má pořád číst? .)

Nedomluvíme se teď na ten Řím v září? Jak jsme chtěli jet? Kolik nás pojede? Na jak dlouho? Povezeme dříví do lesa a vypijeme ho cestou? Kdo bude předčítat z průvodce?

Parlament

Dnes jsme s Lukem jeli po škole do jednoho doporučenýho obchodu s modelářským matrošem (Loja das maquetas). Já modely dělám nerad (když to napíšu slušně), ale znáte to, když se kutil dostane v Hornbachu mezi regály se šroubkama, ne? .........Ráj :)



A tohle na obrázku je budova portugalskýho parlamentu. Desetkrát, patnáctkrát jsem jel kolem, vždycky si říkám Co to tak asi je?! A protože na schodech byla reklama na výstavu jakýhosi architekta, hodil jsme mincí, padl kotel a šli jsme na to. Kontrola všeho horší než na letišti, já jsem ale do spodního prádla nemusel.

Časově jsme příšli hodně naslepo, ale poamericku omylem byl plus mínus autobus trefen čas začátku prohlídky s průvodcem. Vypadalo to, že nás chlápek bude tahat od kresby k bustě, od busty k modelu a u všeho moc chytře mluvit, co se o tom naučil... ale! Prošel to s náma fakt drsně, hodinu a půl povídal a věděl víc než hodně. Všechno moc zajímavý. Osoba to na správném místě (představte si prosím Chybíka jako děkana). Škoda jen, že se nemohlo fotit. Úchvatné a vyčerpávající. Díky, chlápku!

Architekt, o kterým ta výstava byla, je Ventura Terra. Borec z drsných poměrů, co se vyšvihl a dostal za to i několik medailí a jenom po Lisabonu je všechno pořádný od něho.

Jsou dny, kdy mi stačí toto.

Paris a Caravan Palace

Uplne zive si vzpominam jak sem se pred rokem rozhodovala jestli joo nebo neeee s Hurnasem do Parize. Uz tehdy sem vedela ze tam pojedu i s geoarchitektama tak sem si rikala, ze je to zbytecne a blbost. Ale ted teda musim rict, ze sem rada. Jednak sem mohla delat machry co vsechno znam :) pac nekteri z frantiku byli v Parizi snad vubec poprve (!), jini znali jen veeelmi malo... a jednak to teda tentokrat bylo mnohem slabsi. Z celkem ctyr dnu jsme skoro dva travili na ruznych parizskych predmestich a v ruzne silenych satelitnich mesteckach, v prumeru tak takovych...

... a ja si celou dobu rikala, proboha, jsme v Parizi! PROC se koukame na todle?

Ale rict ze jsem uplne nespokojena to teda ne, to nemuzu. Videla jsem i veci zajimeve a jeste nevidene, secesni domy od Guimarda i jinych, maison La Roche od Corbika, park Citroen, ctvrt Massena-Chevaleret, vnitrek Opery a taky sem konecne byla uvnitr Beaubourgu...




Dve oblibene fotky z parku Villette

A Eiffelovka... la classe!

Heh, mimochodem sme si vylet do Parize zpestrili jeste navstevou Mont Saint-Michel (i kdyz jen zdalky) a New Yorku



Takze nakonec celkem spokojenost. i kdyz nozky mam usmajdane az ke kolenum a boli me brisko, asi z nezvykle stravy :)

A na zaver vam ukazu jednu francouzskou skupinu co se mi ted libi. Tak.

Ještěrucha

Včera jsem odevzdával konečně celej hotovej projekt na ty skleněný dózy. Na první pohled skoro stejný, ale šlo o detail.

Když jsem k nim dodělával plakát, renderoval jsem jak drak a měl trochu čas rozhlížet se kolem, všiml jsem si takové nemalé ještěřice hned za oknem na zdi:

...no není suprová? :)