Entropa, jazz a elektriky

Ha, chválím Entropu - info a video - od Davida Černého. Teď chápu obrázek ke stávce od Hanky .) chytré.

V pátek jsme šli do blízkého CCB (Centro Cultural de Belém) na free jazzový koncert. Velice záživné, Portugalka zpěv s Lucemburčákem na kontrabas. Kvalitka.

Dnes jen tak spontánně do Muzea elektřiny přímo tu tady pocestě nejkratší k Teju, tři minuty od domu. Ani bych tam dnes nešel, ale nejezdily tramvaje, tak sešlo z procházky centrem. Muzeum a favorizovaný granát exponát:



Doplnění - Google dnes "po Ó":

Design

Jasně, jasně.. vím, že mám zpoždění. Ale zato jsem vám ke článku vyrobil koláž, kterou nížeji popisuju:


První dva fotkouši jsou můj uťáplej model vyráběnej jen celý pondělí. Nejhorší ale snad nebyl a navíc profesoři neměli námitky, funkčně dorešené, což se o nekterých ostatních říct právě nedalo. Ne. Prostřední uprostřed byl zářným příkladem přehecování. Netuším, jestli to z fotky poznáte, ale celý sporák je ve tvaru kopce. Může mi někdo říct, jak by se na tom asi tak vařilo? :) Prostě by ty hrnce nebo pánve klouzaly dolů.. dva obrázky věnované materiálem nejvěrnějšímu modelu jsou zbylé dva v prostředním řádku. A ostatní čtyři fotky jen pro dobarvení prezentacozkoušky. Na většině sporáků by se každej kuchťa sám škrtil, jak tam nemůže náčiní ani nacpat, opaluje zeď vzadu nebo jsou ovládací kolečka nesmyslně umístěný. Fuf. Viva Mora.

Tato zkouška formou prezentace probíhala dost zdlouhavě a nudně. Ku vší smůle jsme my Erasmáci byli až u konce pořadí. Oficiální začátek v deset, opravdový před jedenáctou. Třída ku tomuto byla určena jiná než naše běžná po celý semestr. Když se všichni včetně profíků dostavili, byly od nás vybrány plakáty a podobně a pojednom si nás obcházeli a každý prezentoval. Ostatní nezaujatě vždy u svého modelu či party. Každému studentovi naši vedoucí věnovali kolem patnácti až dvaceti minut podle ostříhání nehtů a čistoty ponožek. Kontrola musí být. Známky nám neřekli a vlastně ani kdy zase máme přijít..

Včera pozkouškové filmové a seriálové flákání. Dnes jsem uklidil naši třetinu bytu a jde se do terénu. V plánu mám obhlídnout znovu místo vedle školy, kam máme švihnout to parkoviště. Ano, moje třída už má i odprezentováno a já jsem ještě pořádně nezačal. Tomu se tady říká rozvolnění v rámci jednoho roku, též zované Režim Béé :)

Bů.

Greve

Dneska nam ve skole odpadly nejake hodiny tak sem se divila proc... A ze pry je stavka.
Tak rikam "Aha, to jako profesori stavkuji?"
"Ne, uplne vsichni", znela odpoved.
"A proc?" ptam se.
Pokrceni rameny... "Protoze je krize."
Normalne bych si o Franticich myslela svoje a bylo by mi to jedno, ale oni ti hajzlici zavreli i menzu, cimz me teda nastvali. Sem si musela uplne sama uvarit a protoze meli vsichni stejny problem tak kolejni kuchynka praskala ve svech a bylo to na dlouho a zcela me to otravilo.


Jinak co se deje... Moje skvele memoarove tema o Mostech sebevrahu neproslo, ze pry by to urcite bylo zajimave ale nejni tam zadny problem na reseni a kdesi cosi. No zkratka ted tapeme a hledame neco jineho. Az se rozhodnem tak Vam to sdelim.

Moje uzasne nove boticky mi zpusobily uzasne puchyre a otlacenini a tak. Takova nespravedlnost. Musela sem ted dva dny nosit zase ty stare botky a to bych Vam neprala si na konce dne ke mne cuchnout. Jak sem od rana v mokrym tak mi pak uplne moc smrdi... PONOZKY. Nohy v zadnem pripade ne, ty voni po fialkach.

Mam ted uplne moc prace, nevim co driv. Tak rozmyslim jestli mam mit radost nebo si stezovat :) S tema memoarama, taky s atasem ted trochu, ukoly ruzne a tak. Ani behat nestiham chodit a francouzsky se ucit, az tak je to zle...

Narozeniny

Mam. Ja. Dvacet dva. To bude rok! :)

Vcera jsem byla skoro s celou tridou u Tiphaine, jakoze sme slavili činsky Novy rok (bez jakehokoli čiňana medzi nami). A pak se zhaslo a koukam, nesou se dorto/kolace se svicickama a zpiva se Joyeux anniversaire - a to vsecko pro me :) A taky darek jsem dostala, darek darek! A dve pranicka s Asterixem a Obelixem. Akorat to Typ Typ jeste moc nezvladaji...

No predstavte si to, vice nez 350 samolepek!

A jelikoz jsem posledne se svym dortikem pro Katharinu slavila uspech, rozhodla sem se udelat nejaky pro me spoluzaky, kdyz teda mam ty narozeniny, a dnes je do skoly donesla. A uplne sem to jako vytunila:

No dobre byly, dobre. S merunkama uvnitr, s vanikovym/cokoladovym pudinkem, s mandlema/kešu oriskama v jogurtu a s bananama. Mnam.

A oslavy v plnem proudu pokracovaly vecer, a to s allemandkami a Jorjem kolumbijcem a jeste nake dve holky francouzske tam byly, ale ty ja neznam. Dostala sem dalsi dort :) az sem byla uplne udortovana a hrali sme nemeckou verzi Machacka,kteryzto se lisi jen tim, ze se mu nerika Machacek ale Maia. Nebo mozna Maya. Kdo vi...

... a začíná to znova ...

Takže jak se věci mají. Včera tu byla velká sláva, Číňani slavili Nový rok, a jelikož jich tu jsou tisíce, tak regály v obchodech zely prázdnotou. A to podotýkám, že Klackow nemá žádnej obchůdek jako v nějaký Horní Dolní, ale rozsáhlé obchodní řetězce. No nevím, i kdyby se tady Češi hecli a rozhodli se uspořádat slávu největší, tak si toho nikdo ani nevšimne. Nejsme holt taková velmoc-jsme žabaři. A aby toho nebylo málo, tak si šikmoocí udělali ještě ohňostroj....nebo spíš OHŇOSTROJ... mně to prvně vůbec nedošlo, takovej rachot...jsem myslela, že sloni utíkají do vnitrozemí a následně přijde tsunami. Už jsem chtěla utíkat taky, ale pršelo, tak jsem zlehka rezignovala.
A dnes se stěhovali další studenti na další semestr.... ráno se podívám z okna a co nevidím- procesí šikmookých s kuframa, no těch byla záplava.....tak si říkám-je to v háji, s takovou se sem už nikdo jinej kromě nich nemůže nastěhovat. Těch bylo. A jak si tu pobíhali s kamerkama v ruce a s různýma vymoženostma, který nemůžu pojmenovat, protože to u nás ještě jméno nemá, to k nám přijde až tak za tři roky.
Ovšem hurááá-náš byt nebyl počínštěn, ale máme tu dvě Američanky, dvě Kanaďanky a dvě jsme z Evropy. Vypadá to, že jsou to ty správně americká děvčata živící se hamburgerama a chipsama a sledující TV(sakra, máme tu jen 5 programů ... asi si připlatí, aby měly 50....chápu, k požívání hamburgerů je třeba přepínat programy), což mi právě vyhovuje.....aspoň mi nebudou zabírat místo v ledničce, které můžu využít ke skladování zeleniny a ovoce....a nebudou se mi motat v kuchyni, když si k večeři budu dusit brokolici :)...jo má to svoje plusy! Ať žije Amerika! A ať žije Obama...hej ten chlápek mi je čímdál víc sympatický!
Jinak jak se o víkendu vystěhovávali tisíce studentů z kampusu, tak kontejnery překypovaly vším možným. Kufry, baťohy, šampóny, peřiny, menší spotřebiče, nedojezené potraviny,...etc - co bylo libo .... ale já jako dáma jsem těchto zadarmo služeb nevyužila, tak teď si laskavě nemám co stěžovat, jak je to tu na mě drahý! Tak!
V sobotu jsem byla pozvána na párty, abych se přišla rozloučit s Čechem Vláďou, co už odjížděl domů. No tak to jsem musela....kdo by se nerozloučil s Vláďou že? ..... asi v půlce párty jsem zjistila, že ten kluk v modrým tričku není anglán, ale právě Vláďa...dobře to všechno dopadlo....lepší zjistit pozdě, než-li později.
A to tak máme zhruba vše, začínám se připravovat na Paris ... hlavně něco nezanedbat ... za největší problém považuji dostat se na letiště ...snad to klapne.

Filmový klub

V posledních dnech těchto se moc neděje. Těší mě, že dnes Carloto odveze konečně Olee někam k jeho známým na farmu, bude klid a ubyde dost dost problémů. Počasí pořád naprd, už aby byl únor. Pátek byl příjemnej - zakreslil jsem si a vhodně mě to uklidnilo, něco jsem se naučil a večer jsme ve třech s Dannym a Leňou vyrazili do kina Sao Jorge. Staré kino, prý s největším sálem v Lisabonu vůbec, obkládané stylově dřevem a se zajímavou atmosférou. Moc se už prý nevysílá, jen občas, jako tento týden, v něm běží tématické cykly. Byli jsme na filmu An der Ende kommen die Turiste o německém studentovi na civilní službě v Polsku.. narazíte-li na tento někde, doporučuju. Do školy se na úterý blíží model sporáku. Jsem ve třetině už několik dní, odkládám na zítřek - na poslední chvíli, ať se s tím tak nevleču.

Olee naposled:


Včera jsme vyráběli bramboráky mimochodem...


...a před prezidentským palácem byla nějaká demonstrace:

Jsme prilis chudi na to, abychom si kupovali levne veci...

... a opet se ukazalo, ze to plati.
Tesne pred odjezdem do Francie jsem si koupila nove boty. Levne. V bezvadnem stavu vydrzely ani ne tri mesice a od te doby do nich tece, momentalne jsou ve stadiu upadavajici podrazky.
A toz kdyz jsem dnes sla kolem regalu s botkama tak sem si rekla, ze si nake co se mi libi vyzkousim, za to nic nedam. A onen neprijemny pocit, ze si je natahuju na komplet mokre ponozky, me nakonec presvedcil ze jo, ze je beru. Et voila :)

Snad vydrzi aspon pulrok...
Taky ty novy kyteny sem si koupila, jeste musim presadit...


A jeste spoustu veci, uplne sem utracela, az to pekny nebylo...
Tak. To byl maly nakupovaci prispevek.

Brekeke uj

Nejake poslednodobni novinky:

- dnes jsem slapla do hovinka
- byla jsem na vernisazi vystavy Dig for victory a bylo to hrozne ujety, ale libilo se. Nejlepsi byly kresby obrich kvetaku.
- vcera jsme meli prvni hodinu anglictiny. Ano, presne tak, budu tu chodit na anglictinu. Konecne nejsem ve tride jedina kdo tak docela nerozumi co se rika :) Hnedle jsme si napsali rozrazovaci testik a troufam si tvdit, ze skoncim v te mene neschopne skupine...
- vypada to, ze uz mam tema i spoluracovniky na dalsi memoary. A byl to muj a jenom MUJ navrh. A ty dalsi dve devcice si me a jeho (navrha) uplne dobrovolne vybraly. No chudery nevi co je ceka... Jo, to tema: Les Ponts de Suicides :) Holt po nem kazdy den chodim.
- umrely mi vsecky kytky. To nejni zas az takova novinka, byly mrtvy uz co jsem se vratila, ale zitra chystam vypravu pro nove, tak proto to rikam.
- jdu spat (tahle je cerstva, jeste se z ni kouri)

a tak ...

No furt se neděje nic zvláštního, ve škole je zkouškové bez zkoušek a moje spolubydlící se pomalu balí a o víkendu to tu definitivně opustí. Tak jsem zvědavá, koho jsem nasadí místo nich.
Pomalu se připravuju, že těmto mojím dnům bude brzo konec a rozjede se ve velkém další projekt, tentokrát s témetem to live/to play....strašný....sotva člověk jeden dodělá, tak už aby začal druhej...ale takhle to v životě přeci nechodí. Nebo nechápu, kam se teda ženu :)
Čtu zprávy na netu-navycházím z údivu- Na Titaniku zahynulo více Britů, protože Američané při úniku předbíhali-to od nich nebylo teda pěkný!!!
Přišli mi pokyny pro pařížský workshop -ubytování vedle Louveru, návštěva divadel a oper v ceně, návštěva Versailles zahrnuta, jídlo bude zajištěno a prachy na útratu budou vyplaceny až na místě..... jsem spokojená....pak tu píšou, že máme zlédnout filmy Children of Paradise, The Sky Over Berlin, The Last Metro, Amélie Poulain.... aha ... narazila jsem!
Zítra se jdu podívat za Michaelem Angusem (můj hlavní erasmáckej koordinátor tady, kterej se nebezpečně často setkává s Fionou Bradley, která učí Building Technology) jak to teda se mnou je a jestli jsem splnila všechny požadavky a budou mi přiřčeny všechny kredity.
A závěrem vysvětlím, co znamená mé hodnocení S+. Tady totiž mají stupnici M, S+, S, S-, S- -, F ..... a slovně se dá S+ výjádřit jako- Excellent in at least some aspects assessed with each one at least satisfactory good understanding of the problem/project/task and of the arguments/supporting material; extensive and critical use of references/precedent; well worked out ......no tak tak to tady chodí!

Výpadek do Amadory

Nesnáším vyrábění modelů... se sporákem jsem tak ve třetině, trvá to a je to zbytečný, když mám přece model přesnej i s materiálama na počítači. Ale musím.. Otrava. Kazí mi to dnešní náladu 22.1.

Z novinek nám včera na hodinu zmizela fenka Olee. Místo mě na dopolední venčení přišel Danny, napadlo ho pustit ji a bylo. Já jsem jel na výlet, protože se mě stejně bojí. S Lukem a Lenkou ji chytali a pak hledali přes hodinu. Chytat psa nemá cenu, nemá! Když to vzdali a přišli domů, stála u dveří.

A ten můj výlet k ničemu - sedl jsem na free linku, která vozí lidi k obchodňákům, tam jsem přestoupil na stejnej bus, ale v jiným okruhu směr Amadora, a jel. Ale jel dlouho! Přes hodinu to vykládalo a nakládalo lidi, viděl jsem druhou půlku Lisabonu a ještě přečetl jednu řekněme brožuru z Vánoc o české moderně. Ta ve mně nic nezanechala :) Měl jsem si vzít Le Malýho Prince. Nazpět jsem v půlce vystoupil a šel dom pěšky.

Počasí nakonec - jak bude zítra? Asi zase jako dneska, pršák s občasným slunečnem.

Pršivý leden

Teploty kolem třinácti, ale pořád poprchá :-/

Typický psí den: (o Olee asi přijdeme v neděli :) - doplňuji, že na fotce není na zemi žádný psí "problém" a pro jistotu jsem flek odstranil...

Narozky

Máme párty. Luke si založil Facebook účet a nezavřel to pátej den. No jo! Ale má dnes úžasných 22, takže tolerance .) A že se nám to tak sešlo, Maťo z druhé kontaktné dvojice M&K dnes odlítá a už asi nepřiletí. Končí Erasmus jedním semestrem, hajdalák. Máme párty a faktor pařby je 6,5:


Upekl jsem pizzu a popíjíme Alantejské červené. Až čas zavelí sedmou, přesouváme se k poslednímu rozloučení s Maťou a bude.

Hu.

Odpocinkovy den...?!

Tak z planovaneho odpocinkoveho dne se nakonec stal den vcelku rusny.

Odpoledne totiz jsme jeli na vylet, na vylet, a to k mori.
Nejdriv to vypadalo, ze mame smulu pac more zmizelo...

... ale nakonec jsme ho nasli a bylo super. Foukal uplne mocnej vitr a delaly se obri vlny a me mrzly usi.

Taky jsme videli lachtany. Vubec sem nechapala proc v takove zime do te vody vubec lezou.

No nevim jestli to bylo tim vetrem nebo cim ale zcela me ten vylet vycerpal. Tak sem si po prijezdu domu udelala dobrouckou obri veceri a zkoukla film The other Boleyn girl. A jakoze se mi to docela libilo, jen na muj vkus se tam moc skace. A tim nemyslim nake atleticke vykony, ale skoky dejove. V jedne scene kralovna otehotni a v dalsi rodi...?

A pak sem si myslela ze se tak nak treba ulenosim a pujdu spinkat, a ono ne. Napsala mi Tiphaine, jestli pry nechci na typicky bretonsky svatek a me se teda nechtelo vubec, ale takove udalosti tu nejsou kazdy den a tak sem si rekla, ze to nemuzu vynechat a ji rekla, ze teda jo.
A musim konstatovat, ze nakonec sem teda rozhodne nelitovala, pac to bylo super. Vpodstate to byl jeden velky koncert o moc chodech... ale teda tradicni to zrovna moc nebylo :) Asi by se to dalo prirovnat k nasim Cechomorum nebo tak neco, zkratka stare v modernim havu. A vsici tam tancovali ty svoje bretonsky tanecky, coz je sranda protoze naprosta vetsina z nich spociva v tom, ze se udela dlouhatanskej had a vsichni se na ctyry doby sunou smerem doleva... Nic moc sloziteho, tak sem to taky zkusila a nekdy mi to slo a nekdy mene, ale kdyz on clovek ty kroky zrovna nechyta tak se zas tak nic moc nedeje, proste se jen jde.



No dobre to bylo, ale ja osobne bych to klidne po pulnoci zabalila zatimco devcata to vydrzela az do konce. Takze opet ve tri doma, jako na koni. Snad se z toho nestane pravidlo, ja rada spim...

týden za mnou, ba dokonce víc ...

No co je zase tohle? ... to je problémů, které musím odstranit, než laskavě mohu naspat pár řádků ... Vám to všem funguje bez kolizí???

A teď ke mně ... jsem tu již přes týden a nezaznamenala jsem žádné změny v porovnání s rokem loňským ... prší furt stejně, tak co! V koupelně pod umyvadlem jaksi netěsní trubka, takže mé ubytování od letošního roku zahrnuje i brouzdaliště a posilovna je furt nebezpečně narvaná, což připisuji povánočnímu hubnutí a dodržování předsevzetí-však ono je to brzo přejde.
Po příletu to tu na mě bylo takové trochu hektické, jelikož jsme v pondělí měli definitivní obhajoby a odevzdání ateliéru + eseje a tak. Takže jsem makala jak černá. V pokynech od učitelů nám přišli striktní požadavky, který musíme dodržet při výrobě modelů a vůbec všeho. A co je psáno, to je dáno, to je pro mě svatý ... nejsem zrovna v takový pozici, abych si mohla co chci nedodržovat ... o to víc jsem byla překvapená, když jsem zjistila, že mí spolužáci v této pozici jsou. Obhajoba jako taková vcelku dobrá, něco jsem jim popovídala, zamachrovala s tepelnýma mostama, zmínila něco jako:,,včera jsem měla narozeniny, oslavila jsem to prací, tady jsem Vám dovezla čokoládu z ČR, jistě je dobrá, ale já ji nejím"-vrhli se na to plni nadšení, s učiteli v čele- a pak jsem čekala dva dny na výsledek-pochválili mě, dali S+(čokoláda asi chutnala) a tím to pro mě končí. Model je v krabici, plakáty srulovaný na skříní, z počítače smazáno vše nepotřebné a vzhůru ke hvězdám, teda spíš k dalšímu ateliéru.
V následujících dnech jsem dělala zátahy ve městě ... všude SALE SALE SALE ... takže toho SALE teď mám plnej pokoj, no já u toho nechci být, až se to bude stěhovat domů! Mezi své úspěšné úlovky řadím externí hardisk ... takže teď už mě žádný computerový kolaps nemůže vyvést z míry, vše mám svědomitě pojištěno, mé noci již budou klidnější.
Teď přes zkoušky tady nějak omezili internet nebo jak to mám chápat, asi aby se studenti zbytečně nerozptylovali ... no nevím, kdyby u nás omezili kolejnet, tak dojde k povstání. A zrovna o zkouškách-co by tam jako FEKTáci dělali?
A taky dělám spoustu dallších pokroků-viděla jsem Ratatouille, Cars, Ice Age ... ano Davide, to je to CD, co jsi mi dal asi před rokem, všechno chce čas. Doufám, že to oceníte, vy filmoví diváci! Nepředpokládám, že tímto pokrokem dosáhnu společného tématu s Vámi, jelikož vy jste už viděli tisíce dalších filmů, jejichž existenci já ještě nezaznamenala, ale i snaha se cení.
A tak to je v kostce všechno, co mě napadá takhle zvečera.....o dalších informacích Vás budu průběžně informovat.

Vzdávám čest Kaplickému

Jestli u nás rozumíme úctě a spravedlnosti, musí se Knihovna postavit. Jinak žijeme v bordelu, že to nemá obdoby. To, že umřel, přehnal.

Kus zkouškového

Pustil jsem si Beethovenenovu Sedmou z devíti a dojedl na oběd špenátový toasty. To byla popravdě snídaně, včera jsme přišli z koncertu až dnes v pět. No. Ale ten byl!

Koncert za pět Éček v auditóriu Portugalsko francouzkého konzulátu. Lidi slušně oblečení, skoro jsme se báli přidat. Na pódiu u stolku sedí ve tmě muž a kolem něj na zemi několik nejasných předmětů, vzadu zavěšená dvě plátna se zadní projekcí. Než se spustí hlavní program "Moderní opery", na plátnech běží velké oči a k tomu z prostorové zvukové aparatury doslova štěbetají hlasy nesmyslná portugalská, francouzká a možná i jinojazyčná slova. Štěbetání a mix měli z publika na starost u čtyř jablečných počítačů (asi) syn a manželka hlavního vystupujícího. Celý program byl dle mého poloimprovizovaná hra Mistra s náhlavním mikrofonem, do kterého mlel slova a zvuky, jak ho napadlo, a rodina vše domixovávala a vypouštěla divákům. Úžasné. Asi moc moderní. Myslím, že chápu hodnotu moderního umění v nutnosti přemýšlet a ne jen s otevřenou pusou obdivovat perfektní techniku a zpracování, ale tohle!? Už jste byli na nějaké kulturní akci a všem se chtělo odejít, protože to nebylo ořechové, ale pěkně to každý vydržel? To bylo ono, ale s tím rozdílem, že se nám to vlastně líbilo a zážitek z toho byl nadprůměrný.




Portugalci na naší škole mají teď zkouškový období, což vypadá následovně: oni se nejspíš učí a chodí na zkoušky, my ne - jen vymýšlíme do ateliéru, někteří vyrábí model, nejde to. Hlavně jsem totálně zaseklej v designu - jako malé cvičeníčko na tři týdny samostatně doma máme vymyslet vlajku lidí. Vlajka všeho lidského, ukazující soudržnost, hrdost atd. ale bez jakéholi klišé, běžně používaného symbolu či jazyka! Não tenho uma idéia.

Abych se i vypovídal z problémů, který tady máme, čtěte vy, kteréž to ještě zajímá:
- po příletu nás hned za dveřmi vítala vrátivší se Olee, nejhorší pes, kterýho znám. Denně podmočená bomba někde na chodbě, nově i oškrabané stěny, rozkousaná a roztrhaná jedna pohovka, jinak dle všeho napadla i router od internetu...
- ...toho jsem se tiše bál celej pobyt v našich českých končinách, že se vrátím a bude internet mimo provoz. Je. I není. Jak se to vezme. V pokoji už nemáme signál, musím se kvůli každé blbině přesouvat do obýváku. A připojení je teď chvílemi k zbláznění pomalý.
- Carloto je sice k dobru tyto dny plně pracovně vytížen, ale vždycky, když ho potkám, si neodpustí svoje rady, poučování a třeba zas to, že si nemáme topit, že přece zima není. Není? Není mu zima? Chodí po bytě, kašle jak starej tuberák, třese se jak Robinek, ale zima mu není. Když jsme neohlášeně dojeli, měl naše topení u sebe. Ale to ne protože by byla zima mu. Jedné slečně bylo k ránu neteplo. Deset stupňů v bytě není žádná zima. Ale u něj je to tak se vším.. takhle z něho rostu při jeho monolozích o čemkoli. Hájit nás nebudu, hádat se s ním může tenhle semestr Luke a Leňa..

Ať žije Bukowski, taky!

Prvni tyden

Cely tehle tyden je podezrele nabity udalostmi.

O memoarech a jejich obhajobach a oslavach uz jsem psala...
Ale nasleduji party dalsi. Ve stredu u nas v cafeterii jsme proste MUSELI oslavit sedesatiny naseho monsieura LeCouedica, reditele institutu a meho koordinatora tady. Tak prejedena uz jsem dlouho nebyla, same dobrutky tam byly, dokonce i cukrova vata! Kdo by tomu byl veril, ze se vyrabi opravdu z cukru. Ale jako jenom, nic jineho tam nejni, to me docela prekvapilo. Jo a taky darek byl, LeCorbusierovo kreslo, takovy velky cerny docela pekny :)

Pristi den sem spala ale uplne cele dopoledne, cimztopadem sem tak nejak prosvihla prvni hodinu tohoto semestru... no nastesti to proslo bez nasledku. Vecer pak sem poprve uplne co sem tady sla do naseho soukromeho skolniho zadarmo kina. Co sem tady tak mi kazdy tyden chodi mail o promitani nakych filmu, ale jeste nikdy sem se tam nevypravila. A i Allemandky sem vzala s sebou. Davali Casablancu v puvodnim anglickem zneni s francouzskymi titulky a jako docela dobry... plus nektere sceny z Cerveneho trpaslika dostavaji novy rozmer :)

V patek uz jsem skolu nezaspala (tak tak), ale stejne sem tam nakonec nemela co delat a tak sem sla zase dom a... a vyrobila sem dort.


Ja vim, jsem sikovna :) A proc ze to vlastne vsecko? Pac Katharina mela v patek narozeniny a ja nemela zadny darek tak aspon dortik ze donesu. A byl dobry.
No a vecer, opet slaaava a fete. Frantici do Brna odjizdejici poradali rozlucku. Bylo tam tolik tolik lidi, ze vsichni akorat stali a nemohli se ani hnout, skoro mi to pripomelo frontu na skipasy :) Spat jsem sla ve tri a vstavala asi v jednu. Dnes je odpocinkovy den...

2denní zima

domácího zlínského (chvíli i brněnského) mrazu jsem si užila až až, takže zas rychle zpátky do tepla na sever:) docela paradox.. doma skoro tři týdny, ale musím dát všem za pravdu - jak vidím předchozí příspěvky - že plánů bylo víc, než času.. takže jsem zas úspěšně zpět, odpočinutá, zbavena vánoční nálady a hurá do dalšího boje.. ještě máme před sebou 3týdny semestru, takže teď to moc hrotit ve škole naštěstí nemusíme.. každopádně příjezd pro mě byl docela šok, kupodivu příjemné překvapení - naprosto přesvědčená, že se vracím do upršeného munsteru bez sněhu, jsem přijela do sněhu. navíc modro, jen trochu pod nulou.. prostě idyla. navíc nám tu zamrzlo jezero, obrovská plocha naráz plná procházkujících munsteranu (lidí z munsteru:)).. no musím se podělit, byla jsem z toho nadšená
jen pro srovnání..
hned jsme se šli zakorzovat mezi ostatní, prostě pohodka.. já mám v zamrzlé plochy docela nedůvěru, takže jsem samozřejmě musela mít to štěstí a zrovna pode mnou se objevila prasklina (k pobavení ostatních jsem pěkně uskočila), ale nějaký domorodec říkal, že led má půl metru, tak snad měl pravdu. Každopádně procházku jsem úspěšně přežila a těšila se, že si dáme ještě během repete.. ale den poté už se počasí vrátilo do normálu, mrholení, 6 nad nulou, zelený trávník.. docela nespravedlivé, když u nás stále sněží.. ani na běžkách jsem letos nebyla:(
ale tak aspoň ty dva krásné bílé dny, teď mě počasí podporuje možná tak v učení a v období lenosti ne k pohybu, ale k vaření.. tož tak zas v munsteru..:)

Everything sucks again.

Salut Brest

Tak jsem zase zpatky.

Cestovani asi shrnu do jednoho slova. Nuda. Holt notebook bez zasuvky a vytisk Reflexu jednoho na dlouho nezabavi... A ja cestovala celkem devatadvacet hodin! (ocekavam vykriky ohromeni :)

V nedeli jsem mela scuka s holkama z me skupiny kvuliva prezentaci memoaru. Myslela jsem, ze to budem nak vytvaret nebo tak, ale ukazalo se, ze uz to maji hotove a jen mi predvedly co budu rikat ja. No, taky dobre. Ale stejne jsem delala smutnou, ze jsem s tim chtela pomahat :)
Prezentace samotne mely probihat od pondeli do utery. Ukazalo se, ze tady maji na decka docela promysleny mucici system - ze jste prave na rade se dozvite... az kdyz jste na rade. Na nas doslo az jako na pondelni posledni, nekdy v pet odpoledne. Ja mela za ukol predstavit zkoumana sidliste vcetne ruznych rozloh a tak a potom par slov o korenovych cistirnach. Nervozni jsem byla jen malicko, zato ruzovoucka jak to prasatko uplne moc. No toz jsme to nejak zvladly, porota nam to zdrbala (aspon myslim) a me pochvalili jak jsem pekne odrikala vsechny ty cisla a tak vubec. Jako opicka co se naucila novy trik s bananem jsem se citila jen trosku.
Vecer pak takova malinka oslava v baaaru. Musim OPET konstatovat ze jim nerozumim. Teda jako kdyz se nekdo bavi primo se mnou tak to docela jde, ale jakmile neco povidaj jen tak do plena tak jsem bez sance.

Dneska uz jsem se sla jen tak podivat na ostatni (i starsi deckam at vim jak to ma vypadat kdyz uz to clovek umi) a muzu zacit premyslet o tematu memoaru na dalsi semstr. Any idea?

Čardáš

Měsíc doma utekl jak delší víkend a letím zas do P. Trochu se mi chce, trochu ne.. Znáte to .) třeba bude zase dobrý, že lidí kolem nebudou rozumět, hodní a přátelští budou a teplo taky potěší.

Moc jsem se nevyspal. A dál se to taky kazí jak může- vlak skoro hodina zpoždění, to bych ještě nebral jako výjimku, ale na nádraží v Praze neotravoval žádnej zevl! Divný. A když teda dovalíme na Ruzyni, jsme pro změnu před odletem včas připraveni na kosmoakci, má letadlo jak naschvál zpoždění, že?! Dostali jsme však (jo, jedu už z Olomouce s Lukášem) revanž v podobě pecky do a pytlíku buráků (150 CZK poukaz na sádlo nebo jiný jídlo dle výběru).

No ale všechno se úrovní propadlo na nulu, když jsme přiletěli omylem do Maďarska místo Portugalska. Někteří cestující byli docela zmatení a pobíhali jak nadopovaní bramborákama máčenýma v srnčím guláši! Polovině cestujících se ale asi změna přistání líbila, vystoupili a vracenky do letadla pro srandu rozdali venku maďarským bezďákům, tak si potom představte ten smrad.. Pak ukázková zvedačka, asi vyměnili i toho opilýho pilota a už míříme správně .)

No ale co mě ještě rozhodilo a vykazilo let let, byl náš Czech Football Team vzadu a jejich vedení všude kolem nás.. Pravděpodobně víte, co si o fotbalu myslím, takže mě to zcela očekávaně spíš naštvalo. Pořád nějaký takový řeči jako Malá domů, velká ven, tyčka, balón a tak- taky znáte, nemusím rozvádět. Toho jednoho vedoucího hajdaláka jsem vám vyfotil:

A ještě jeho nevychovaní svěřenci:

(ať si kdo chce říká, že jsem, Miro a Honzo, proti fotbalu zaujatej, ale v letadle dělali bordel a zrovna moc neposlouchali ty milé letušky a letušáky, patrně nerozuměli..). Pro srovnání i portugalští reprezentanti ve volejbale náhodou letěli taky, o nich nešlo ani skoro vědět.

Hu.

Hello Dolly !

Nuže opět tady mezi čtyřmi modrými stěnami. Zatím ještě v celku dobré náladě, jelikož hysterické psaní eseje a akutní tvoření modelu vypukne až zítra a nejlépe až po obědě, jelikož novoroční slevy a výprodeje mě přeci nemohou nechat chladnou že?
Co se týče cesty, zvládla jsem to úspěšně a v luxusním čase-jenom 8 kilo nadváhy mě trošku překvapilo (dobře jsem to věděla,ale u odbavení jsem nevyšla z údivu-ne že by to pomohlo) ... tak co, dala jsem letecké společnosti aspoň trochu vydělat... však i pan prezident v projevu říkal, že nemáme být lhostejní k okolí a že máme pomáhat potřebným ...tak jsem pomohla,byla to má občanská povinnost !
Vánoce proběhly také dle mých představ, sněhu napadlo až až, Silvestrovská noc řádně oslavena a plakáty do ateliéru vytisknuty v Legii, čímž jsem ušetřila víc než tři tisíce korun českých, respektive něco kolem sto liber, a to mě těší víc než míň. I Navrátila jsem navštívila, loňský plakát mi vrátil ... extempóre bylo ... no. Ale vůbec to nějak uteklo, to zase bylo plánů a nějak mi toho času moc nezbývalo. Nu což... na hlavu se kvůli tomu nepostavím.
Teď tu tak sedím a jsem po ,,večeři,, a měla bych jít do knihovny, což není tak špatná činnost ... tak proč se mi tam do háje tak strašně nechce?
A taky-JSOU TU !! Právě jsem to četla na internetu-UFO napadlo větrnou elektrárnu v Anglii... tak přece, je to blízko! Je to blízko, ale jak mám za tím jít?, je to blízko, kdo mi může poradit, je to blízko, hledám něco abych byl jen svůj, je mi jedno jak se tomu co já hledám říká....možná jsem to včera potkal, ale nevěděl jsem, že jsem tomu tolik blízko, jen to uchopit...je to blízko, nejsou to jen hloupý sny....je to blííízkoooooo
Takže tak, další architektonické chytrosti a poučky napíšu, až se začne ve škole něco dít ...zatím, jak vidíte, jsem nucena psát obecně.

Hello Dolly !

JSEM TU

Zdar, zase sem neco napisu a dam otky. zadny ted ale nemam tak potom

Zimní

Vánoce rovnou přeskočíme..


Hanče i Mára jeli po Vánocích do Tater lyžovat i Střibrnec slaviti. Jako nebylo to špatný, chatové obsazenstvo taky fajn, jen to nebylo úpe skvělý lyžování. Na běžky docela málo sněhu (takže akorát osmkrát jeden krátkej úsek tam a zpět, tam a zpět..) a v těch takzvaných lyžařských střediscích bylo toooolik lidí, že by i Laďa koukal jak na drát, o ceně radši ani nemluvě. Navíc problémy tří měn a věčných přepočtů - Mara se jenom pořád divil, proč onen rok před úplným zavedením Eura nejsou obě měny povinné!? Systém opravdu zvláštní.

Fotkami:





Zvíře nejúžasnější - Shagi - pes pes Martina a Báry totiž Hančiny sestry:



Podrobnější popis akce s více zde. Teda tu.

Hej spolužáci! Navštívíme váS ve čtvrtek trtek při příležitosti zkoušky z Dějin.