Salut Brest

Tak jsem zase zpatky.

Cestovani asi shrnu do jednoho slova. Nuda. Holt notebook bez zasuvky a vytisk Reflexu jednoho na dlouho nezabavi... A ja cestovala celkem devatadvacet hodin! (ocekavam vykriky ohromeni :)

V nedeli jsem mela scuka s holkama z me skupiny kvuliva prezentaci memoaru. Myslela jsem, ze to budem nak vytvaret nebo tak, ale ukazalo se, ze uz to maji hotove a jen mi predvedly co budu rikat ja. No, taky dobre. Ale stejne jsem delala smutnou, ze jsem s tim chtela pomahat :)
Prezentace samotne mely probihat od pondeli do utery. Ukazalo se, ze tady maji na decka docela promysleny mucici system - ze jste prave na rade se dozvite... az kdyz jste na rade. Na nas doslo az jako na pondelni posledni, nekdy v pet odpoledne. Ja mela za ukol predstavit zkoumana sidliste vcetne ruznych rozloh a tak a potom par slov o korenovych cistirnach. Nervozni jsem byla jen malicko, zato ruzovoucka jak to prasatko uplne moc. No toz jsme to nejak zvladly, porota nam to zdrbala (aspon myslim) a me pochvalili jak jsem pekne odrikala vsechny ty cisla a tak vubec. Jako opicka co se naucila novy trik s bananem jsem se citila jen trosku.
Vecer pak takova malinka oslava v baaaru. Musim OPET konstatovat ze jim nerozumim. Teda jako kdyz se nekdo bavi primo se mnou tak to docela jde, ale jakmile neco povidaj jen tak do plena tak jsem bez sance.

Dneska uz jsem se sla jen tak podivat na ostatni (i starsi deckam at vim jak to ma vypadat kdyz uz to clovek umi) a muzu zacit premyslet o tematu memoaru na dalsi semstr. Any idea?