Ahoj! My jsme v tom Slovinsku a líbí se nám tu. Počasí zatím luxusní, snídaně taky a baráky dobrý. Lublaň je príjemně malá. Náš bus s řidičem Milošem. Hlavní je jeho účes "vpředu práce, vzadu zábava":

pravidelná informační relace

Komunikace musí být! Tak Vám to naservíruju i se zákuskem! Pondělí-nic extra. Úterý- VIP návštěva ve Vile Stiassny-jakože po víkendovém osobním náboru známostí ve městě jsem se dostala k šikovným lidem a tady jsou plody mé práce! Byli tam samí kunshistorici a já s Maruš.... tož chvílema jsme hleděly jak žáby z obrovnávky :( Večer dorazili Mara, TypTyp a TypTyp sestra jedoucí společně do Slovinska-pili jsme plnotučné s jahodama, Hanka spadla do květináče a ráno voněla jak cukrová vata, Mara vystupoval s falešnou identitou, TypTyp sestra spala kolmo na ty DVA :) Středa-škola zapovězena, modré prezentace si můžu pustit doma, třikrát a pokaždé stejně! Večer Kucha Pecha Night- miluju sarkasmus, nadhled a ironii- to tam bylo. Znáte ČOKO VOKO? Že bych stihla ještě Kucha Pecha v Praze,hmmm? Zítra odjezd do Švajcu (ano ano, pro zkrácení budu taky psát ve Švýcarsku). Máme i auto, máme už i řetězy, bude tam sníh?, máme CD nosiče s hudbou, máme dobrou náladu, máme sami sebe.... oooooo my se máme! :) Požadavek kompaktního zavazadla- už zase! Kolují zvěsti, že tu vlastně topení vůbec není-kvůli mezinárodnímu sporu-a jediným zdrojem tepla je rendrující notebook! Takže je třeba se zaopatřit- pokud budou na hranicích kontrolovat naše zavazadla- očekáváme na hranicích velkolepou párty- my to převezeme, ať už vně nebo uvnitř! :)
TypTyp tam nebude a mě to nenechává chladnou- kdo bude spát nade mnou a ráno spouštět budící ruku na moje lože? Kdo mi bude už večer schovávat med na snídani? Kdo ztratí moji zubní pastu? :) A ty Jožko! - takový výsledek kvalitní a tvrdé práce na úrovni- jako v Itálii- to bez Tebe prostě nedám! Ale...zkusím se aspoň snažit! ON SECTION forever! :)

Pořád klikám v práci ty stejný řadovky, jo! Zde je vizoška, ať vám náš pojekt zase trocha přiblížím:

(architekt: querkraft architekten, render: Schreiner, Kastler)

V pondělí se k našemu duu s Robertem přidala ještě Carmen a jeden z dvou nových praktikantů. Přesunul jsem si počítač k protějšímu stolu, abych se zase měsíc díval na druhou stranu kanceláře a opálil si i pravou půlku. Za jedno euro na hlavu nám uvařila jakási holka, kterou jsem nikdy v kanclu neviděl, a pak zase zmizela (rýže s kari zeleninou).

V úterý na první pohled dost divná párty s developerem projektu řadovky - hostinec na kraji Vídně, jídlo a pití zadarmo a to zrovna zabili prase a měli mladej burčus, takže nakonec radost:

Ve čtvrtek poprvé běh s kanclem. Deset kiláků! Nikdy! Hecnul jsem se a zvládl jsem to. Nohy stále bolí, schody jsou problém :)

Včera v pátek jsme měli dokončit čistoplány (?) řadovky. Ale bylo času nazbyt (!!!) tak jsem mohl zase uvařit. Něco TAK hroznýho jsem ještě nevyrobil. Bylo to nedobrý, trvalo to dlouho, ale aspoň to nebylo levný. Večer nazmatek párty nějakých bývalých klikačů od nás, kteří mají dítě nebo tak něco a má to rok? Co já vím... prostě si zabrali jeden klub a pití a jídlo jsme měli zadarmo zase :) si to jenom představte.

Dnes výlet k Hundertwasserhausu, protože jsme poprvé nikam nejeli a zůstali na víkend / zítra trocha pracování, když jedem přístí týden do Slovinska.

Apple news: Jablečná konference "Back to the Mac" nic moc, zase jsem si akorát posmutněl, jak jdou víc a víc po kvantitě. Starej Apple byl úplně jinde. ALE! Od novýho Macbook Airu naživo jsem se dnes nemohl odtrhnout :o (ooóóó smajlík)

konečně..

o ano... včerejší půlsemestrální kritiky mě v poslední době zaměstnaly natolik, že ani na pořádný jídlo nebyl čas... thx god za Lídla a levnou mraženou pizzu :) tak tedy... návrh domova důchudců (ano důchodců, nemusí se to tu jmenovat domov s pečovatelskou službou jak u nás) doplněný o hromadu veřejných funkcí situovaný nedaleko centra Stockholmu... vše o celkové ploše 6000 - 8000 metrů čtverečních :) stavební program je od začátku přesně! zadanej.. to je spolu s dokonalým kalendářem na půl semestru aťáku dopředu (co kde v kolik a s kým,) jedna z věcí co mě fakt mile překvapily :)

kritiky od rána do večera... ve dvou skupinách... pozvaných pár mimoškolních architektů a dojezd v hospodě iniciovaný profesorama :) a i v nejlevnější hospodě stojí pivo v přepočtu přibližně 3* tolik co u nás :) Malá ochutnávka naší práce: (co obrázek to jeden projekt)

Jednotlivý projekty se od sebe zásadně liší... ale jeden je všechny stejně výrazně převyšuje... :) Jakob je z Berlína, supr borec, neustále má americkej úsměv od ucha k uchu a už měsíc pracuje na své kostce...model 1:100 měl už i na první konzultace... a na včerejší kritiky donesl následující model. Konsternovanej hostující architekt prohlásil, že mu to spíš připomíná kriminál, než domov důchodců :) každopádně je Jakob borec... :)

vlevo dole, leží střecha plánovaného modelu... měl být skoro jednou tak velkej... a proč oranžová barva? :) sám Jakob neví... prý to bylo moc smutný, když to bylo celý bílý... ale model je to dokonalej... rozkládací všechny patra, schodiště výtahy... všechno tam má :) všechny tím odrovnal :) Příští týden, jedem s aťákem na tří dny do Malmö zaměřit jeden z prvních modernistických rodinných domů ve Švédsku... zaměřit kompletně, včetně detailů oken, nábytku, světel... a má nám to pomoct pochopit, že stavební detail není jen detail zaizolování eurookna montážní pěnou... tak se jsem zvědav. uvidíme...

Výlet do Helsinek za Peťou se  povedl :) krásný město to je... ale foukalo tam tak, že jsem si novou čapku musel koupit... na Senátním náměstí zrovna probíhala výstava United Buddy Bears - The art of tolerance... (http://www.buddy-baer.com/united-buddy-bears/world-tour/helsinki-2010.html) každej stát tu má svýho medvěda... jen nechápu co jsme komu provedli, že zrovna ten náš vypadá tak jak vypadá... zhodnoťte sami :) 

..slovenskej medvěd možná dopadl ještě trochu hůř.. :) chudák má na břiše Bratislavskej hrad, na prsou Husáka, Štefánika, Cyrila s Metodějem a ještě další významné slováky a na zádech heraldickou sbírku :)

Včera tu napadly první 2 cm sněhu a statečně se držely až do večera... ale nic dlouhodobýho z toho zatím nekouká... pod nulou je jenom občas...

Howgh!

Pepek

Co? KDY?

Mařena prý 15. listopadu.

Co? NIC?

A jako ve Švýcarsku a ve Švédsku se nic neděje? Naděje v kýblu je? Jako každej den? Kdy unikne Ti sen? :)

EFEKTNÍ NEBO EFEKTIVNÍ ?

Takže stručně a jasně. Jak že to teda je? Shrňme si to v pár bodech.
1.Včera jsem byla cvičit na Palačáku, když už jsem tam vážila takovou sakra dlouho cestu (nejen tam, ale i zpátky), dala jsem si double hodinu. Nějak mě všechno bolí- asi jsem cvičila správně.
2.Dnes ráno cvičení Zumby... bolí i co nebolelo.
3.Příští pátek jedu do Švýcarska na workshop. Ono vlastně jak Typ Typ je ve Vídni, tak nezabírá místo a dostane se i na nás, šlechtu či spodinu :)
4.Furt něco dělám, snažím se a kde že je záře reflektorů, šílející davy fanoušků a potlesk obecenstva? To tak jako má být? A jako už pořád? :)
5.Dnes přednáška o Orloji. Proč a jak. Jo ,,ahaaaa"! Možná pořád nechápu, ale přizpůsobím se!
6. Vyměnili nám domovní telefon v bytě. Za digitální. Když jsem se ptala proč, tak řekli, že neví. Jo ,,ahaaaa"! Tak to je dobře, že se na nás dostalo! :)
7. Weekend ve znamení údivu.

Caramel

Jo a koukejte vsici dneska dojit na prednasku Made in AT, pac ja tam budu! :)

Atheeeeny

Jo jo, byla sem tam zas a viděla zas to samý. Ale nějaké ty bonusy by byly, přiznávám :0)

První návštěva tohoto města (no jasně, s Tanasem!) ve mně zanechala pocit, že jako fuj, že je to betonová džungle škaredá a že doba, kdy uměli něco pěknýho postavit, je tak dva tisíce let pryč.


Obzvláště pohled z vyvýšené Akropole mi toto opět potvrdil, ale ono když člověk stráví víc času v uličkách, kde to žije a všecko se hemží a auta troubí a co se dá prodat se prodává a tak, tak je ten pocit hned takovej jinačí a lepčejší.

Byli jsme tam od pátku od večera do pondělí odpoledne a byli jsme tam všici z Caramelí kanceláře. Takovej jako podnikovej výlet a to pozor, placený šéfama! Takže príma :) Bydleli jsme v hotelu, co je tak dobrej, že je i v německých průvodcích napsanej a měl bazén na střeše. A takový snídaně! To ani v Římě takový neměli.

No a viděli jsme teda šecko co jsme viděli, novinkou pro mě bylo podakropolí muzeum (pro archstudenty zdarma) co má tak mohutný sloupy a v takovým počtu, že si člověk až říká, co tím jako mysleli. Taky jsme vyšplhali na nejvyšší kopec v Athénách - Lykavittou (pokud si to dobře pamatuju, tak to bylo něco přes dvě stě metrů, ale z nuly to není taková sranda zase jakooo, sme to šlapali půl hodiny) a tam byla príma restaurace a divadlo ve svahu a kostelík a tma, páč už bylo pozdě.

A takový párty, to by člověk až nevěřil. Sranda byla vždycky ráno, kdy většina kolegů měla na očích sluneční brýle a dělali, že jim vadí hluk z ulice. Co se mi nelíbilo velice bylo jak všichni mocně kouřili i v restauraci a tak, takže jsem smrděla jak fabrika/zapálená trafika.

Feta z alobalu je v top 10.

Jěště jsem vám uzvládl nafotit náš pokoj .) je akorát mnohem tmavší, než se na fotce zdá, to ale ničemu nevadí.

Dnes vám jen ukážu první hotovost od doby, co jsem nastoupil:

foto: Marcell Nimführ Kollektiv Fischka

Jde o instalaci vokolo 13 sloupů ve vstupu technického muzea tu ve Vídni. Dá se na tom sedět (pěkně to klouže :), svítí to (klíďo zvlášť a dvěma barvami) a tlumí to hluk. Úžasné i bez namáčení.

Na tomhle jsem se podílel akorát šopováním pozvánky. To je právě ten problém, že od začátku fakt klikám pořád to stejný dokola :/

BYLA JSEM TAM- CHECK!

Dovolte mi, abych Vám oznámila tu velkou věc-ne nebudu se vdávat, ale byla jsem ve velkém městě pražském na Designbloku. Včera a s Maruš. Tam vám bylo věcí- židle, sklo( hlavně sklo), oblečení i takový ty věci, co jim nerozumím, co se tomu říká ,,umění". Měli tam i hodně věcí, co bych si s něma hned zařídila byt (zařaďme je do složka zelené věci). Jenže já mám problém a velký-jak teď chodím na přednášky Feng-shui, tak mi to trochu bourá plány a barví mi to budoucnost na černo. Při první hodině jsem se podle umístění svého stolu dozvěděla, že nesnáším svoji práci a to co dělám. Já to beru. Když nesnáším, tak nesnáším-za stěhování stolu mi to nestojí. Aspoň že s tou postelí je to v cajku:) Jenže aby toho nebylo málo! Minulá hodina-šok! Zelená je stínem barvy smrti a vytahuje staré nemoci! Všichni jste u mě jistě byli, všichni víte jak to tu vypadá, jaké jsou stěny, jaké jsou doplňky, v čem chodím oblékaná-no nechci to dál rozebírat :) Zkrátka nechoďte ke mě na návštěvu, nemuselo by Vám to udělat dobře!
Taky si nás tam všiml jeden hoch, blb už od pohledu a ten měl taky problém. Prý:,,Já nevím, jestli jsem idiot nebo génius. Ono se to těžko zjišťuje." Mně soudit nenáleží, tak jsem se dál zaobírala svojí zelenou životní epizodou a nechala ho na pospas svému osudu.

Tady jsem si jen, jdouc kolem výlohy, koutkem očka všimla....

Sedmimílové

Takovéhle sem si koupila krásné nové botičky. Ale fotku toho co mi udělaly s nahama sem nedám, to by se vám mohlo udělat šoufl z toho. Takže na výlet do Atén jedou botky staré a nezbývá než doufat, že nebude pršet...

Všichni z pátého kruhu a poblíž, co nejedou do Slovinska, mají sprda! Co JÉÉ!?? Akce nebude!?

A zároveň dotaz kdo by ještě chtěl psát na Pastelky o svých?

Stručně, není čas na zákusky:

V kanclu jsem úpe nejmladší. Hlavně tu vařím, ale všem to zdá se vyhovuje.

Taky jsou tu všeci trocha ve stresu, během jednoho měsíce se teď dělalo myslím šest soutěží. Mě nechávají klikat pořád dokola tu blbou řadovku i když bych jim mohl šetřit čas ve Photoshopu. Říkal jsem jim to, tomášům.

Za tisk asi padesáti plánů A0+ s ořezem a skládáním jsme minulej měsíc zaplatili v přepočtu asi 20.000,- Kč. To je nemilé, ale dýně.

Jo a na víkend jsme konečně nemuseli jet domů, takže výlet do Grazu , jak psala Pltice. Ganz gut.

Vydržím půl roku bez MacBooku?

Jedeme na výlet!

V pátek jsme se rozhodli, že někam pojedem. V sobotu jsme se rozhodli, že to bude Graz. A v neděli jsme se rozhodli vrátit...

Ale pěkně popořádku. V sobotu ráno se ukázalo, že patříme k takovým těm co nedokážou vyjet včas a start výletu se nám tak trošku posunul až na odpoledne. Ale co už, stejně jsme byli nakonec i tak uťapkaní víc než dost. Před odjezdem jsme ještě zvládli napsat Barči Štefkové (jojo, ona tam teď studuje jakoooo) a ta nám nabídla přespání a tak se z výletu jednodenního rázem stal výlet dvoudenní. A to bylo fajn. Barča nás protáhla městem a to nejdůležitější nám všecko ukázala, Kunsthaus a Aiola Island a centrum a vůbec. A jako na potvoru ten den měla být v Gratzu muzejní noc a že všecky muzea zadarmo a koncerty a tak, no jak to tak na muzejních nocích bývá. Ale nakonec se ukázalo, že zadarmo znamená za třináct euro a koncert na kterej jsme přišli nezačal. Jen si tam ten chlápek v černém, místo aby hrál, četl v partituře. Asi zase nějaký umění nebo co.

V neděli pak ještě trošku pocourat po městě a hurá na výlet ve výletu (taková podmnožina jako) se kouknout na bytovku z archiwebu a pak asi čtyřicet (?) minut za Graz na kostel od Hundertwassermana a na Lipicánský kůňata (To bylo pro mě. Jsme se očuchávali).

Úplně jako vydařenej byl, výletník jeden.

Kunsthaus

Aiola Island

Výhled na město ze Schlossbergu a Mara kanonýr.

Kostel svaté Barbory - Bärnbach, Štýrsko

Z chovu slavných Lipicánů.

P.S. Barče velký dík.