úterý 31. března 2009

Vylet do parku

2 komentářů
Sem se dnes odpoledne zcista jasna rozhodla ze nene, nebudu sedet doma a pojedu nekam na vylet, aspon na maly. Toz sem si nasla bus a jela az celkem za mesto smer vychod do parku Vallon du Stang-Alar.
A jako parada. Nenechte se mylit, me jen tak nakej parcik neohromi. Ja sem odchovana - a zmlsana :) - nasi Podzamkou... ale tendlecten je fakt supr.
Vsecko kvetlo, zurcely putucky, kachny se kachnily, chvilema to vypadalo jak v praveku, chvilema tam cloveku chybela uz jen panda, ruzny exotic rostliny, palmy a magnolie, jezirka skaliska, drevene mostecky. Palacinkarna co vonela na sto honu a byla strasne draha, Detsky koutek s takovyma prolizkama, ze kdyby tam nebylo tolik tech malych usmrkancu, tak si hnedle zaprolizam.

Tak, nejaka fota:
- voda maaaa









- kac kac kacenky (ta prvni ma kapku u nosu)









- kvetouci a praveke rostlinky









- nova pozadi... :)









Zkratka se to libilo a navic sem rada ze sem aspon na chvili vytahla paty z ty moji kobky tady...

Pes a pomeranč před Velikonocema

0 komentářů
Vrátil se nám z Brazílie domácí. To bude zas otrava, 'chjó!

Malou noční můžu poslouchat i desetkrát za den.

Mít v bytě psa je odvaha, ale pracujícího doma to může aspoň denně vytáhnout ven. Kilo pomerančů za € 0.69 (19 Kč) je taky fajn :)

Škola: do čtvrtu pátku by se mělo dost makat a já si tady akorát hraju s bezva fixkama a něco čmárám.

pondělí 30. března 2009

pokus o entropu

4 komentářů
verte neverte, mam za sebou uspesne prvni tyden letniho semestru:) to jsme to ale rychli v nemecku, ze.. kazdopadne nez jsem se po 5tydnech volna!! opet ponorila do pilneho studia, hodlala jsem si to nalezite uzit:) krome velmi prijemneho tydnu lyzovani, ze by smer amsterdam? planovala jsem to dlouho, nemecke vlaky jsou pekelne drahe, tak jak to obejit? po 2dnech patrani na netu jsem objevila nejaky autobusik jedouci do me vybrane destinace.. spokojena, ze jsem konecne neco nasla, jsem nechala objednavku na dalsi den.. jak jinak, fatal error - nedelejte to, busy se plni rychle. dostavilo se lehke zoufalstvi nad zmarenym usilim, nemela jsem se do amsterdamu jak dostat, byla to linka, co jezdila jen jednou tydne.. i pres zoufalstvi me vsak nekdy osviti, takze s pruvodcem do amsterdamu v batohu jsem vyrazila do bruselu:)
a ten jsem si nad ocekavani uzila - zive krasne mesto, navic jsem absolvovala vsechny ctnosti belgie, zde ilustrace:)

kazdopadne, cim jsem se chtela vytahnout, je nazivo spatrena entropa - haha.. myslite, ze by nekdo travil vikend v parlamentu? pred hlavni vchod postavili jedineho hlidace, ktery nerikal nic jineho nez ferme..

a jeste pridavam inspiraci pro ty, kterym se nelibi zelene stromy..


0 komentářů
Zní mi Layla.

sobota 28. března 2009

Jo jo jooo, jo jo jo jooo :)

6 komentářů
Dnes jsem sám od sebe vstával o půl šesté, bytem se linula vůně moře. Idyla? Je mi fajn, z nemoci jsem se "vysekal" a práce jede, chytil jsem tempo a vše se zdá dobré.

"Jo jo jooo, jo jo jo jooo... ", ale o půl šesté odpoledne, ne ráno :) Vysvětlím: Ve středu přiletěly na návštěvu v rychlém sledu po rodině Lenka a Pája z ročníku. Studujou na Erasmu v Alcale (Madrid), tak to maj kousek a na návštěvu vhodné. Kdo by nechtěl vidět Lisabon? Samozřejmě turisticky prošly a projely všechno zajímavý. Ale důležité byly večery - první večer jsme (když jsme v tom Portugalsku) popíjeli pravé portské, bylo výborné, správně dobarvilo polopracovní náladu a já vidím největší klad ve vyléčení mého nachlazení. Veřte nevěřte, fakt to pomohlo, funguje to.

Druhej čtvrteční večer jsme měli pozvánky do jednoho klubu. Specialita celé akce byla v tom, že to byl ale KLUB! Ten pravej jak z amerických filmů, kam se normálně stojí řada a vyhazovači za řetízkem vybírají koho pustí dovnitř. Kdo je venku je nula a každej vevnitř je king, queen nebo aspoň queer. Je-li toto pořád málo, klub měl výročí dvacetipěti let existence a to je u takovéhoto zařízení více než neobvyklé. A už vás konečně musím dorazit tím, co nás hecovalo nejvíc: totiž VŠECHNO ZADARMO... Takže nás až vyhazovali při zavíračce v sedm ráno. Venku světlo a noc i tak dost mladá, takže přímo lodí na pláž, usnout na slunci a spálit se jak kreveta (Lukáš).

Včerejší třetí páteční večer: mořské plody, výborné lehké zelené víno a praskající klasická hudba z vinylů doma. Radost. Luxus a moc. Přejezení ve velice příjemně usazené náladě k ránu na pár hodin pospat. Holky v devět odjely na odlet a zmizely rychlej než tu byly. Do postele vše dospat a zbytek znáte.

Foto:
Do Klubu jsme museli jít "naslušno" oháklí.. na fotce jsou prosím nejdůležitější Lukeho boty :)
U baru
Na lodi hned z rána směr pláž
"Jo jo jóoo.." -//-
Angličtí policajti na koních
Calatrávičovský nádraží u Expa
Mořský plody, víno, klasika, luxus a to moc.


(...jak by řekl Novák.)

pátek 27. března 2009

Sortie écologique

1 komentářů
Tenhle týden jsme opět byli vesele zablokovaní takže vpodstatě něco jako prázdniny sem měla, no jo.

Dnes ovšem už ne, přišla změna. Dopolední dvouhodinovka ničeho se dost táhla, ale odpoledne jsme měli jet na "ekologický výjezd " :) - zkrátka takový výlet.
A jo, bylo to přinejmenším nezapomenutelné. Už cestou tam občas si tak zapršlo, ale furt se to tvářilo že to nemyslí vážně. Ovšem v okamžiku kdy jsme dorazili k pobřeží, kteréžto jsme měli zkoumat, tak se rozpršelo parádně, a ten fičák od moře za zmínku taky stojí.
Něco takového nám ovšem v sebevzdělávání zabránit nemohlo. Dobré dvě hodiny jsme tam lezli po vřesovištích a hledali další a další druhy hnusných trnitých kytek, odhadovali v procentech jak hojný je její výskyt a šťourali se v zemi hledajíce kořínky.
Abych to zkrátila, skončili jsme všichni mokří a promrzlí a nesmírně se těšící na TÝDEN EKOLOGICKÉHO ŠKOLENÍ, které nás čeká v dubnu.

Hej, ale přeci se mi tam něco líbilo :) Byla tam taková ta neuvěřitelně pružná tráva co když po ní chodíte tak se při každým kroku zaboříte skoro po lýtka. Být menší, třeba králíkem, tak se tam ztratím.

čtvrtek 26. března 2009

relax time

0 komentářů
Hej hej, klikám jak o závod, zítra mám kritiku či prezentaci, jak chcete, tak se snažím. Už je to nějak dlouhý, takovýho úsilí to stojí a ještě aby si to člověk obhajoval? Na co obhajovat. Nelíbí se Ti to? Nemusí! Co furt někomu vnucovat svoje názory ne?
Počítač začíná trucovat, ale to jsem mu chlapci jasně řekla, že do konce roku to se mnou ještě vydrží ... pak ať si jde, kam ho srdce táhne.
Jak jsem psala o Dublinu, tak jsem Vám neřekla, že na letišti jsem byla opět (letos už po páté) zařazena mezi podezřelce, takže vybalování baťohu. Teda ani mě k němu nepustili ... vybalovali a zabalovali si sami, ujistili se, že zubní kartáček a pyžamo mám a mohla jsem pokračovat v cestě.
Dnes taky zážitkový den. Potřebovala jsem něco od jednoho architekta (ještě že ne od dvou), co u něho mám ateliér. Tak jsem mu psala, na čež jsem do 2 minut obdržela odpověď, ať přijdu za ním do arch. ateliéru. Tak jsem se tam vydala. Hmm hned jsem prokoukla jeho hru-pozval si studentku, aby se před ostatníma trochu ukázal. Tak jsem, střežena pětadvaceti páry očí, přistoupila na jeho hru odehrávající se v mega velkém rozlehlém ateliérovém prostředí plném stolů a počítačů. Takže moje první věta byla: ,,Tahle budova je fakt vysoká." Jo, jsem si jistá, že kdybych jim to tam neoznámila, tak to dodnes neví. Pravda, chtěla jsem říct něco jinýho, ale výsledek není vždy shodný s prvotním záměrem! Pak klasika-čaj jsem nechtěla, kafe taky ne, prohlídla jsem, na čem tam pracoval ....bla bla další trapný kecy ... popadla jsem co jsem potřebovala, křikla do éteru Good Bye a bylo to odbytý.
Pak jsem byla ve škole, potkala ve škole spolužáky, nikdo nic na zítřek nemá, nikdo nic neudělal a asi nic dělat nebude-nenechte se mýlit-nikdo nikdy nic nemá a pak tam vytasí propracovaný plakáty se vším všudy ... a tak.
Prší tu a fouká severák, při čemž mám výhled na zahradu školky ... ty děcka nenosí čepice!
Tenhle týden je ve znamení rýže. Jím jen rýži ...je to rychlý...určitě i zdravý.

Pauza právě skončila ... musím jít.

úterý 24. března 2009

další návrat

3 komentářů
Zdravím všechny zúčastněné. Již jsem tu, opět ... včera jsem se vrátila z Dublinu. Cestování až nad hlavu ... respektive mám z toho hlavu v pejru. Ono to tak vychází, že co každých 14 dní někam odjíždím, což je prakticky nepraktické, jelikož po návratu se týden sbírám a další týden už je věnován přípravám na další odjezd a škola stojí (lepší než kdyby spadla) nebo se to jen tak z lehka sune, ale už jsem řekla dost, psychicky nezvládám, že bych měla dělat a nedělám a je to vůbec složitý. Chci taky trochu reprezentovat ČR že? Takže teď 14 dní nikam nejedu a můžu si zase jednou v klidu zaklikat, bez rozptylování. Další příčinou je, že přiletí mamka, takže setrváme v Glasgow a přilehlém okolí -ulovit Lochnessku a podobné aktivity nás neminou. A až to tady zase zabalí, tak to zabalím i já a pojedu do Londýna, aby Mara s Hankou náhodou neměli navrch. Těžko snáším tyto osobní prohry!

Jinak abych se zmínila o Dublinu-no já vám nevím-teda že by mě to posadilo na zadek, tak to ani ne. Žádný výhrady nemám (jen draho až předraženo), ale chválit se taky nedá (až na to, že tam prodávají Pribiňáky, jo, smetanový-úsměv se mi opět vrátil do tváře). I když pravda, památek je tam požehnatě-a tuleni v moři taky. Hostel byl takovej správně hostelovskej, v centru a jako bonus se třemi londýnskými spolunocležníky a jako další bonus to byli architekti ... ti jsou taky všude. Bych to zakázala.

Slova dnes nějak dochází.

Tak aspoň foto přiložit.
...konečně ty útesy, jsem se taky načekala...

...pivovar Guinness, tak naučné to bylo, že přes 3hodiny jsme tam strávili...

... jen tak......zuby, musí být vidět zuby! ...

... a tady nějaká ta architektůra ...

pondělí 23. března 2009

Rodinný víkend

0 komentářů



Takže, krátce.. měl jsem tu na tři dny mamku Božku, ségru Petru a jejího Máru. Viděli samozřejmě všechno důležité i víc. Bohužel jsem bol chorý, ještě trochu jsem a plně jsem se nemohl věnovat. V neděli se tady běžel půlmaraton - to k té druhé fotrtce - a večer náš ubytovatel herec Carloto měl derniéru jejich adaptace Matky od Brechta. Samozřejmě jsem rozuměl tak "Nazdarojva", ale zážitek to byl. A poprvé jsem ho viděl a slyšel dělat něco dobře :) ano, musím si rýpnout.

Dále připojuji ještě horkej drb, že odjel na líbánky se svojí ženou. Pro nás pozitivní, doma klid nejmíň na týden.

Zdar a síru. Najdeš. Haf.

čtvrtek 19. března 2009

Nechutne pekny den

1 komentářů
Sem nemuselo do skolicky pac jak uz vite, tady se stavkuje. Dneska to bylo velike... Dokonce i na Novinkach o tom pisou :)

Ja na manifestaci nesla pac sem spinkala az do jedenacti, pak si udelala obidek (no jo, stavka v menze) a pak sla k Melanii na barbecue. To bylo fajne, i kdyz sem tam nemohla byt dlouho. Upe se tu pocasi zblaznilo a je strasne pekne, az mi to zacina lizt krkem. Ale od more fouka cerstvi vetrik tak se to da prezit, dokonce sem se dnes i chvili slunila.
Mimochodem kdyz sem se Elzy zeptala, ze porad nak nevim proc ze se to manifestuje a blokaduje a tak... tak mozna ze se ji to jen nechtelo vysvetlovat... ale odpoved znela ze "Ja vlastne taky moc nevim. Ale jsme PROTI". Och, ti frantici...

Odpoledne sme pak jeli do Saint Agathonu na uplne posledni konecnou a nejzaverecnejsi prezentaci toho naseho atelieru slavnyho. A no nevim no. Zas sem nerozumela vsemu, ale prislo mi ze reakce byly spise takove rozpacite rozhodne ne nadsene.
Heh, ale i sem se obcas musela smat. Napriklad sme tam v centru navrhli zonu snizene rychlosti na tricitku pro auta, a jim se to nak nezdalo... Ale odpoved na otazku "Mais pourquoi trente?" - "Alors, c'est le principe de zone 30..." - to je hlaska slusna (to si prelozite :)
No, ale tak je to za nama...

Blby je ze nevim jestli mame teda skolu zitra nebo ne, no toz tam asi pujdu, co mi zbyva...

Sláva Coldrexu

1 komentářů
Po půlnoci jedu dnes vyzvednout druhou návštěvu. Ráno jsem uvažoval, proč mi nejde "stop being sick and be awesome instead", a je to skoro tady. Horkej Coldrex a lítám jako za mlada :)

A taky si dnes pusťte Wild Thing!

středa 18. března 2009

Geoarchi...T-P-S

2 komentářů
Huj huj, tak konecne dorazila... objednana Geoarchi TRICKA. Libi libi, taky se kouknete:


Vcera se konala velka Geoarchi PARTY na oslavu odevzdani atelieru tak jsem tam teda taky sla a prekvapive to bylo docela dobre, i sem si tak trochu pokecala s kdekym a rychle to uteklo. Srandovni bylo jak meli vsici oblecena ta sva fungl nova trika, vypadali jak nejaky gang.
Pri teto prilezitosti sem se taky dozvedela ze ano, i nas atelier byl zdarne odevzdan, takze faaajn :) Nejak sem to dokoncovani prosvihla nebo co...

Tak a tema nejaktualnejsi - Geoarchi STAVKA. Teda ona nejni zas tak geoarchi, ale taky jsme se pridali. No jo, zase stavka. Uplne mame zablokovanou fakultu, barikady ze stolku a zidli, kliky zalepene leukoplasti a tak. Zkratka ani kdybych chtela tak do skoly nemuzu. O duvodech mam jen mlhave predstavy, ale nak to souvisi se zesoukromovanim (to je slovo :) skol ci co, vsude hesla jako ze vzdelani to nejni business a tak. No zatim to vypada ze do patku nebudem mit kurzy a co bude dal se nevi jiste.

Ted jen doufam ze nestavkuje i menza, mam hlad...

úterý 17. března 2009

Dozvuk Sintry

0 komentářů
Jsem ze Sintry (asi) nachlazenej. I když je to kousek, počasí tam umí Lisaboňany překvapit. Jak úp'e jiný podnebí - o pět šest sedm stupňů míň, vlhko a fičák. Náladu mám teda podpsí, práce od ruky nejde.

Moje epizoda s prostitutkou nás tady pobavila víc než vás..., ale nenutím, chápu. Radši nerozebírat.

Hitem dneška je RR od Xaviho.

Dále jen zmíním, že se psychicky připravuju na návštěvu Božky, ségry a Mary. Stejně jak holky na tři dny, pátek až neděle.

neděle 15. března 2009

Ego Hulána a Sintra

2 komentářů
Včera a předevčírem jsem měl přijemně manické nálady a ego nafouklé.

Čtvrtek: Elektřina šla ještě ten den odpoledne, to jsem čuměl jak na drát. Design skleněných dóz se profesorům líbil. Děcka ze školy mě pozvali na nějakou "dinner", nechtělo se mi tam samotnýmu, tak jsem doma překecal Lukeho a jeli jsme se na to podívat. Oni fakt byli na večeři! V nějaké (na pohled) lepší restauraci, ale smrdělo to tam jak ve školní jídelně, a protože byl faktor pařby tak 0.3, pozdravil jsem své spolužáky a otočil to domů.

Teda skoro domů. Cestou si Luke vzpomněl na jeden klub, kam chtěl už dlouho, bylo třeba počkat a zalomili jsme to v nejbližsím baru. Když tady byly kámošky Hanka a Verča před měsícem, seděli jsme v tom stejným baru a ušlo to tam. Tak sedíme, popíjíme, rozebíráme život a útočíme na logiku, když v tom jak stín ke mně z pravoboku přisedne Iggy Pop. Postavu měla teda víc jak tank, ale co. Milá nemilá, vískala mě ve vlasech, i když jsem jí ríkal, že mám strach. Snažil jsem se ju odradit, dělal jsem radši že jí nerozumím, ale Luke prej: "Tak se s ní pobav, ne? Ty se trochu domluvíš..," no a v představě silně nekonvenční zábavy ve stylu Jaroslava Zhnila a dotřetice přestárlé prostitutky jsem teda dal řeč, že... pořád vysvětluju, že mám strach. Ptám se: - Co vám mám koupit? - Safari. - Kolik to stojí? - Deset. - Deset? Nekoupím, to je moc, jsem student a tolik mám sám na celej večer ...koupím vám pivo. - Ne ne, pivo mi nedělá dobře.. ... Při tom pozoruju Lukeho, jak si smíchem ukusuje sklinku a jen tak procedí: "Tak už ju pošli .. ......, co se s tak vybavujete?" .....Nic, netrvalo to dlouho a pochopila, že mladý studentíky dnes nesbalí a vzdala. Sedíme dál, rozhlídnu se po celým baru a došlo nám to - prostě bar nejspíš známej jako místo, kam se chodí nabrat levný zakladatelky nejstaršího řemesla. Bingo.

Pátek: škola jako nic, ale večer jsme se kolektivně rozhodli dát zase šanci Erasmácké akci a stálo to velký kulový. Aspoň jsme poznali úžasné souklubí LX Factory.

Sobota včera: Úžasnej rodinnej výlet do Sintry s Lukem, Leňou a Javiérem. Autem, počasí opět k sežrání a pohádkové místo. Doslova. Pohleďte:





(uličkou vpravo na poslední fotkce jsme při hledání místa zvládli projet Vectrou!)

Dnes v neděli čistě pracovně na zítřejší prezentace. Konec zvonec, pohádky je konec.

sobota 14. března 2009

Atelier

3 komentářů
Heh, jestli se divite co ze jsem najednou takova plodna a sypu jeden prispevek za druhym... tak je to proto ze na to mam konecne cas.
Tenhle tyden byl na me brestske pomery docela extremne pracovni, blizilo se totiz odevzdani atelieru plus ruzne memoari rendez-vous k tomu.
No vpodstate jedine co sem ted mela v atasu za ukol byla vizoska a tak sem modelovala a modelovala a moc nespala a pekne vsech tech jejich sest variant co si kolegove moji vymysleli. Tolik prace a pritom takova blbost :)

Tak jsem si uzila nejake ty obdivne vykriky a mam dobry pocit ze sem pro ne v tom ataku udelala aspon neco... Ale stejne. Proste a jednoduse dost dobre nechapu co na tomhle trvalo pul roku. Neco na zpusob "Jednu budovu dame sem a druhou semhle". A to nas je devet!

pátek 13. března 2009

Zase ti Frantici

3 komentářů
Jsem nemocinkana a tak sem byla v utery tady u naseho zadarmo studentskeho doktora. Predepsal mi nejaky ty medikamenti a ja za to v lekarne vyplazla 40 (slovy ctyrycet) euro. Ale rekla mi pani lekarnice pry ze si mam zajit na Secuite Sociale a mozna ze mi to proplati.
Tak jo, tak sem tam sla a vystala tu obri frontu tam ale urednice se na me divala jak na exoticke prasatko a nevedela co se mnou, zda se ze moc cizincu jim tam nechodi :) No kdyz ze me vytahla ze sem tu na Erasmu tak mi rekla nene, vy jste STUDENT, to musite jit do SMEBy - takova pro studenty orgnizece skrze ruzna pojisteni a tak.
Tak jo, tak sem tam sla, rekla ze sem erasmusi student a slecna za pultikem mi rika, nene, kdyz mate EVROPSKOU POJISTENECKOU KARTICKU tak to musite na Securite Sociale.
Oukiii, tak sem tam sla. Za jinym pultikem jina pani, rikam ji ze sem Erasmus student, mam evropskou pojisteneckou karticku a chci tohle proplatit. A ona na to, ze pro studenty je tu SMEBA. Tak to uz sem se nenechala, tam uz sem byla a poslali me zase zpatky. A tak pani zvedla telefon a nekam volala a svete div se, najednou to slo a ze pry at pockam ze si pro me prijde kolegyne.
No kdo jiny by to mohl byt nez ona puvodni pani urednice co me poprve poslala jinam. Aaano, presne ta. Tak se mi omlouvala, ze to nevedela, toz sem rekla ze to nevadi ale at teda se mnou neco udela. Tak pani taky nekam telefonovala na naky oddeleni intrnacionalni ze teda zjisti co a jak. Uz to zacalo vypadat slibne… ale pak se me zeptala jestli pry mam francouzsky bankovni ucet. Toho sem se bala od zacatku a ono to taky prislo. Ucet nemam. Pred mesicem jsem ho s velkou slavou zrusila, pamatujeme?

No nakonec mi to zda se proplati. Poslou to šekem. Do Česke republiky. Vyborny, diky...

Londynskocestovatelske minihistorky

2 komentářů
Uz vite kde vsude sme v Londyne byli, fotky jste videli, ale co jeste nevite - jake bylo cestovani...

CESTA TAM
Vsecko sem mela predem nachystany, batuzek sbalenej, to aby se nic nemohlo pokazit. Ani na obed sem ten den nesla pac pred jednou mi mel jet spesl Navette minibus na letiste. Ze skoly doma ve 12.20, prehodit veci, namasirovat lytka a vyrazim at vsecko stihnu. Mela sem hroznej strach ze mi ten bus ujede, nepojede, na mavnuti nezastavi... pac jiny zpusob jak se na letiste dostat pro nas bezaute neni. Leda mestskou do ctvrti Guipavas odkud je to na mape nedaleko ale silnice tam nevede, takze nakym polem bahnem cestou necestou.

Stepuju na zastavce pac jsem tam moc brzo a premyslim nad blbostma kdyz najednou me napadne ze mam v kapse od bundy svuj proti nasilnikovskej pepr-sprej a ze to na letisti asi neprojde. No jo ale co ted s tim kdyz vratit uz se nestihnu? Propasovat? To by me urcite prinejmensim zabasli nebo tak neco. Tak se nakonec pokradmu rozhlidnu jestli se nekdo nediva, peprak strcim do obalu od papirovych kapesnicku aby se nenachladil a schovavam ho v trsu travy za plotem.
...a ja si rikam: Treba tu bude az se vratim.

Tak tam cekam a cekam a cekaaaam a musim furt myslet na to jak kolem pred chvili projel normalni mestskej bus, ale na ty svy svitici tabuli mel misto obvykleho cisla a konecne stanice napsano jen Navette a ten muj minibusik uz tu mel sakra byt a nikde nic.
...a ja si rikam: A do haje. Ale v pohode, nakonec prijel :)

CESTA ZPET
Tak si tak sedim v buse na Lutonske letiste a cucim z okna na anglicke domecky, kdyz na jedne ze zastavek me zaujme jeden par... a tak cucim na ne. Jedna se o pana ve strednich letech, dobre obleceny s brylkami a malou pleskou, naky businessman asi + na prvni pohled takove pochybne individuum, mastne vlasy, na krku vytetovany velky stir a na prstech nake napisy, umolousana jeansova bunda a ne, neni to zena. Davali si takove nezne pusinky na rozloucenou, nacez ten starsi nastoupil do naseho busu a sedl si hned za me.
...a ja si rikam: pekne ho to v tom vezeni naucili a kolik penez mu asi dava? Jsem zla kdyz me napadaji takovy veci?

Nedavno sem cetla na netu ze spolecnost Raynair asi zavede placeni na zachodech v letadle. Jednu libru. A lidi si v diskuzi stezovali co ze je to za bordel. Pamatuju si, jak sem si pomyslela, ze co se me tyce at to klidne udelaji, pac jen blbec si nezajde na zachod pred odletem.
Jenze pak sem dlooohou dlouho musela cekat v odbavovaci hale a tak sem si koupila "bezednej" kelimek limonady a abych sve penizky nalezite zurocila tak sem vychlemtala aspon ctyry kelimasy spritu a coly. A ano, na zachod sem sla ale ono to nak nesacilo ci co a v letadle jsem se pak docela kroutila, nohy krizila a na neco jineho myslet se snazila.
...a ja si rikam: Muze cloveku prasknout mocovy mechyr nebo to vzdycky radej pusti? Pak sem se rozhodla to zaspat a funguje to.

Mozna se zeptate proc sem ted na ten zachod v letadle nesla? Fakt ze v kapse mi zbylo jedno jedine penny pomineme pac se preci jeste neplati :) Slo hlavne o to ze sem si samozrejme sedla k okynku abych se mohla divat na mala roztomila policka a domecky a auticka a kravicky a tudiz sem byla zabarikadovana. Na tech dvou sedadlech vedle me sedela jedna slecna. Ano, na obou. Musela i pozadat letusku o nejaky extra nastavec na bezpectnostni pas pac tim obycejnym se proste nezapla.
...a ja si rikam: Takhe teda skoncit nechci. Musim prestat jist cokoladu ;)

V minibusiku z brestskeho letiste se mnou jela naka holka me hrozne povedoma a sem presvecena ze letela se mnou tim samym letadlem do i z Londyna. Vybavovala se anglicky s nakym cinanem a vykladala mu jak se sem dostavala, kdyz letela pryc, ze pry jela mestskou do ctvrti Guipavas a pak se brodila nakym polem bahnem cestou necestou az na letiste.
...a ja si rikam: Heh, asi ji ujel autobus. A ne, pry ma rada dobrodruzstvi.

Peprak tam byl.

čtvrtek 12. března 2009

Další výpadek

7 komentářů
Doma nám nejde proud, Magor nezaplatil. Takže i bez netu. Ale nevadí, večer si můžeme povídat a co, že ve škole jsem se dnes připojil až po třech hodinách? Trochu tady mají studenti s netem pořád smůlu.

Ale to zase přejde.. machry machry, skica do designu:


Ty špunty neberte vážně a celkově si s tím zatím jenom hraju. To má být na ty suchý potraviny a koření do kuchyně.

středa 11. března 2009

Jak naložit pařez na bicykl

0 komentářů
Hitem dneška je Sway, pořád mi to zní v hlavě.

Totiž, ráno jsem byl ve škole - hodina přednáška o hotelích různě od Japonska přes Evropu po Mongolsko a světe div se, docela jsem rozumněl. Asi slovní zásoba popisu takovýchto budov není tak široká :) No, ale pak jsme se měli přesunout do Mediatéky. Jsem nevěděl proč, ale k potěše jsme se šli dívat na film. Jo! V rámci vyučování. Jmenuje se to Alibi a docela jsem si to užil. Ta písnička Sway hraje někde ke konci, i proto.

To jsem předtím asi nezmínil, ale nejen, že ty ateliérový zadání tady bývají takový divný, celej ročník vždycky řeší to stejný (jak u nás asi jen na bakalářce), ale ještě je k tématu vždy připojen nějakej film. K předchozí "garáži" to bylo Fast and Furious - Tokyo Drift nebo co a teď máme to Alibi. Má to trochu smysl, film se točí kolem jednoho hotelu a minimálně to někomu, kdo nikdy žádnej hotel nepotkal, může ledacos říct. Já jsem si odnesl, že hotel je hlavně místo k podvádění, hrám s roztrhutým polštářem a peřím po celým pokoji a dvou blonďatých roztleskávačkách, na chodbách jsou důležitá světla v podlaze, která příjemně oslňují a jinak tu probíhají hlavně vraždy na zakázku. Ale dobrej film :) "Jo jo jóó jo," jak by řekl Novák.

Dnes je na tričko, hezky jak tři opice.

Ve škole jde aspoň všechno skvěle, i když skluz musí být a baví mě to.. Zítra, pozítří v pátek a po víkendu máme různý prezentace současnýho stavu naší práce. Pro mě je hlavní pozitivum to, že KONEČNĚ nebudu muset dělat pitomý fyzický modely a (aspoň teď v průběhu) budou stačit virtuální. Moje malé vítězství. Výborný, díky .)

A když už se tak rozjíždím, tady máme pro připomenutí Ožralý Maďary.

úterý 10. března 2009

Londýn - jiné fotky

2 komentářů
Moderní vchod v Imperial College
Jako občerstvení uprostřed dvouprodovky .)
Památník obětem 2. světové (?)
Speciální semafor i zvedlé tlačítko pro jezdce na koni
Angličtí policajti na koních
Netopýrek na Westminsteru
Skvělá prasklina chodníku
Národní divadlo - brutal
Obří kočka v Tate Modern
Spodek Okurky - situace
Millenium Dome (dnes zvaná jen The Dome nebo 02) - dolní uchycení s "okapama"
Malej amfiteátr u Vajca
Typické anglické dvorky - i se schůdkami a zábradlíčkem, že? :)
Pes Samson a majitel s tou speciální míčkolapkou
Památník Lady Di v Hyde Parku
Bridge of Aspiration