neděle 1. března 2009
feedback
Tak si tu tak zpětně pročítám blog, ano, pročítám si i své zelené řádky. A říkám si, že jestli si to čte někdo, kdo mě nezná, tak si asi musím myslet, že jsem pěkně blbá. Ba dokonce si to musíte myslet i Vy, co jste měli to štěstí mě poznat. ...jde to nějak smazat, ať to nenadělá ještě víc škody?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Pch, jen pis dal, nektere postrehy by se mohly rovnou tesat do kamene...:)
Tak to ani náhodou, milá Dášašo, na zelené řádky se vždycky těším, protože jsou takové fajn, svěží - no, prostě zelené (dokonce mám ten pocit, i když zjevně píšeš třeba i ve smutné náladě). Například sobotní příspěvek, ten byl přímo lahůdkový. Jeho závěr přiměl i mne zalovit v paměti a věz - také to tam bylo a dokonce v ruštině (my jsme to tam ládovali před takovými 40,35 lety). Sice útržky, ale docela celistvé. (Asi to byl fakt silný text.) Nejlepší na tom je, že dnes po nákupu v marketu člověk neví, zda přicestoval autem, na kole či pěšky. A podobných situací je spousta. No, nic, nějak se můj příspěvek protáhl - prostě piš, své čtenáře máš!
jasné!! zelené příspěvky exponenciálně zvedají náladu!!
Souhlas.
Testli mám k Tvým příspěvkům výtku, tak by mohli být častější...zelená je nová růžová!
Okomentovat