Šok

Hola hej, dacani! Začíná nám tu pěkně přituhovat, přes den je i v mikině tuho, fouká dost studenej a v noci natuttáč mrzne. Ale k hlavnímu přehledu zpráv: někde jsem se trochu nachladil, škola mi zadrhá - otrava a bez nápadů - a to bych teď měl valit nejvíc, z domu mně přišel balík oblečení na zimu - juch hurá, Leňa se vrátila z Benátek - kompromisem jsme se vyrovnali a vše je zase OK, Carloto od taťky dovezl plno nábytku do obýváku, Lisabonská smlouva není v rozporu s Ústavou ČR, v neděli jsem si jen tak zajel projít se do letoviska Cascais - vlakem půl hodiny - a bylo krásně. Chtěl jsem se stavit do KurnikŠopa baru, ale je to dost daleko. Sakra. Nemám náladu. Bléééééeeeee.

(Matka, tenhle odstavec nečti) Jo a včera jsem dostal elektrickej šok jak už dlouho nebo spíš nikdy ne. Plán byl, že vyčistím starej digiťák Canon a třeba pojede - zjevně stejně funguje jen display. Ale při demontáži jsem prstem přejel přes kontakty takové jak kdyby mikrotužkové baterie - kondenzátoru blesku a fest nabitýmu - a už jsem frčel. Asi to nebylo dlouho, možná vteřinu, ale měl jsem pocit že do mě tak minutu teče proud, trochu mě to k sobě přitahuje, nadnáší a pak mě to s nepříjemnou ránou odhodilo... pět minut jsem jen tak seděl, klepal se a smál, jak jsem blbej. Boži, sis to radši neměla číst, co? Bez dalších informací konec.