Shrunuté Portugalsko

Že pořád prší v Brestu, to už víte, ale že tohle krásné počasí dokážu zatáhnout i do Portugalska, to byste asi nečekali. A jo. Co jsem přijela tak bylo chladněji a chladněji a pršelo taky a dost. Když jsem v Lisabonu vylezla z busu s čepičkou a rukavicema tak se mi Mara smál, ale já věděla svý :)

Cestování bylo opět náročné, hodiny a hodiny v buse. Nakonec to ani levný nebylo, tak proč já tím vlastně jezdím?? Navíc všichni řidiči portugalských Eurolinesů neumí jinak než portugalsky, jsou to blázni, mají ujetý hudební vkus (kterým mě ráčili obtěžovat)... a vůbec. Cestou tam nám zabavili jídlo, jakože to prý nee, cestou zpět pouštěli několikahodinové video takových těch „běhů s býky v úzkých uličkách“. Vždycky když býk někoho pořádně potrkal (já vím, to dělaj kozy, ale jaký je pro to slovo u býků?) tak se půlka autobusu mohla potrhat smíchy. No zábava veliká.

Co se Lisabonu týče tak jako jo, líbí se mi. Tak jsme to šecko procourali, ty nejdůležitější věci sem viděla, jako hrad a Belémskou věž a sanfranciskej most a pláž a prostě všechno.

Tam co Mára bydlí tak je to dobrý, jo jo, pěknej byt, akorát Carloto by mě asi rozčiloval. A Xavi je suprová obluda.

Mara se o mě úplně staral a vařil mi samý dobrůtky, což teď budu asi muset nějak vysportovat, nebo nevim :)

Co se mi líbilo velice byl výlet do Sintry. Mají tam pohádkovej park se středověkýma věžema a podzemníma labyrintama a vodníma systémama a tajnýma chodbama a to já bych všude hned vlezla a zkoumala to, ale neměla sem baterku a Mara nechtěl, že prý tam jsou pavouci.

A taky zámek tam mají s velkýma homolema a to jsme tam byli a odhalili tajemství, že v homolích je kuchyně a celý je to vlastně jeden velkej komín.

No prostě pěkný městečko, akorát jim nikdy nezapomenu, že jsem tam ztratila pět euro. Hajzlíci.

No už je tomu konec, už jsem zase v Brestu... nicmeně nikoli na dlouho. Zítra ráno vyrážím na slíbenou ekologickou stáž do lesů, tak držte palce, ať mě nesežerou komáři.