čtvrtek 23. dubna 2009

Paimpont

Tak sem se v poradku vratila z lesu Paimpontu

Ma ekologicka staz zcela prekonala... nenaplnila... hmm... zkratka to bylo naprosto jine nez sem cekala. Kdyz se me ptali jestli pojedu a ja se zajimala kde co kdy proc, tak mi bylo receno, ze se jede nekam do druidskych lesu, jak tam Panoramix ocesaval to svoje jmeli. Tak jsem si to predstavovala jako spis takovy vylet, ze budem obdivovat ty stalete duby, soustredit se v magickych kruzich a lezt do Merlinovy hrobky.

A ono neee.
Bydleli jsme na jakesi ekologicke stanici odkud jsme kazdy den rano i odpoledne vyrazeli do terenu zkoumat mistni floru, pouzivajice ryznych pozorovacich metod. Jako ze se treba dlouhe pasmo natahlo do delky dvaceti metru a pak se vzala tycka a co deset centimetru se zabodla do zeme a pak se pekne zaznamenalo jaky druh rostliny a kolikrat se one tycky dotkl. Nebo si clovek vytycil metr ctverecni (minimalne petkrat, ze) a pojmenovaval vsecky druhy co se v tom jeho ctverecku nachazi a urcoval kolik je ceho procent a jak je to velike a kdesi cosi. Nebo se treba taky misto ctverecniho metru vzal pruh dva krat sto metru, na co troskarit. A v zemi jsme se vrtali jako krtci, zkoumali ruzne vrstvy organicke a mineralni a humusoidni...
To vse na ruznych loukach, zarostlych prevazne touhle krasne zlutou, nicmene nesmirne pichlovou mrchou... Damy a panove, Ajoncs d'Europe! Tuhle rostlinu jsem se naucila velmi rychle nenavidet. Jak vidite, je vsude.


O neco zajimavejsi bylo odpoledne na spalenisku, to se mi libilo (zaznamenaval se stupen ohorelosti a druh vegetace), nebo dopoledne v lese (30x30m, druhy, intenzita, vyska, prumery kmenu...).


Jak to tady popisuju tak to asi zni hur nez jake to doopravdy bylo, ve skutecnosti me to celkem bavilo (i kdyz ke konci kazdeho bloku uz toho mel clovek dost). Akorat teda nevim, k cemu mi to, ze umim rozpoznat a pojmenovat vetsinu typicky bretonskych rostlin, bude dobre v mem profesnim rustu :)

Zajimave taky je, ze za ty ctyry dny jsem videla az nezdrave moc mrtvych zviratek. Na spalenisti se nasla jesterci hlava, naci mrtvi sneci ale predevsim zajeci kosti (dobrou ctvrthodinu jsme stravili rekonstrukci kostry a hrali si s nozickou jak pekne zapadala do kloubni jamky panve :) pak naky mrtvy hady, utopenou zabu (to nekecam) a ptacky tri, z toho smrt kosa jsme meli v primem prenosu. To si tak snidame kdyz najednou rana a za oknem uz se snasi jen par pericek a na zemi lezi dodelavajici zlutozobacek :(


Kdyz uz mluvime o jidle... Jeste sem ani nestacila poradne stravit secky ty Marovy dobrutky a ted todle. Snidane celkem v norme, chlebik (francouzsky, takze vlastne bageta) s maslem ci marmeladou, krupinky s mlickem, kakao, kafe... Ale obedy a vecere! Vzdy minimalne ctyry chody, predkrm (napoprve sem si myslela ze to je jako ono, to je obed, a byla sem celkem spokojena... a oni az pak teprve prinesli havni chod)/hlavni jdlo/ruzne syry/zakusek/kaficko/ovoce... vse moc dobre (az na tu cibuli).

A to je vse. Sem rada ze sem jela, citila sem se tam docela integrovane. No jo, mesic pred odjezdem domu...

3 komentáře:

h-czech řekl(a)...

Železo stárne, železo stárne, ono taky železo stárne... když jednou zrána spadne ti brána, plot chytne rez, už začni dnes! Železo braň, před rezem chraň, jen jeden nátěr stačí. Vždy pomůže rád tvůj Hammerite, ten umí, ten umí...

Hammerite - skleněný nátěr proti korozi. Na povrchu kovu vytváří nepropustnou bariéru, která odolá každému počasí.

Vždy pomůže rád tvůj Hammerite, ten umí, ten umí! Jen to na3 všude.. a všem!

D'ave řekl(a)...

Teda, Maro, mas dvacet bodu... pulku toho textu sem uz uplne zapomnel...:)

hanka řekl(a)...

My si to celkem pravidelne zpivame :)