Z pětatřiceti do osmi stupňů

Tak jsem se ještě ani nevzpamatovala z jachty a už jsem zase ve Vídni. To tak jenom člověk přehází věci z tašky do tašky a jede se dál.

Co se jachtění týče tak jako supr, úplně to teďka jako všichni umíme, ne, víme co jsou fendry a gena a tak, a jak se točí tím velkým kolečkem a taky jak zjistit kde jsme na mapě. Viděli jsme spoustu věcí, páč jak se tak pluje tak se každý den parkuje jinde, to je jasný, a tak to není jednotvárný vůbec jak by jinak dovolená v Chorvatsku mohla být. Bylo to prima, ne že ne. Celou dobu jsme poctivě psali lodní deník a si myslím, že až bude přepsanej na čisto v compjútru, že byste ho taky mohli dostat přečíst, ať se teď nemusím namáhat s podrobnějším popisem. A fotky, fotky já nemám žádný, bo sem byla líná foťák vytahovat, tak tuhle stránku věci snad ošéfuje Dáša...?

Tak, jdu shánět někoho kdo mi zkopíruje kíče od bytu...