PERNŠTEJN

Dnešní sváteční den byl věnován zážitkům a cestování. Dle Vraťova nápadu a organizace jsme docestovali až na Pernštejn. Mělo nás jet 10, ale tři padli v boji a jeden se uchlastal, tak nás zbylo jenom šest. Já a Ti ostatní! :) Když jsme dorazili na seřadiště do Nedvědice, pršelo. Pršelo vytrvale. Poté, co mi po prvních pěti minutách totálně čvachtalo v botách, přestala jsem být nervózní, protože mi odpadla starost bránit se promočení. I ostatní si uvědomili, že šlápli vedle a v restauraci pod stolem vyzouvali zvlhlou obuv. Ale nejsme ořezávátka, ani déšť ani zima nás nedostali na kolena a my vytrvali! V hradě bylo zrcadlo-kdo se do něj podívá, ztratí do roka a do dne svou krásu. Já jsem v klidu, moje krása je totiž schovaná za rohem (ale pro jistotu jsem neriskovala, Kuba možná bude mít problém do budoucna-když musí všude čumět tak co). Vratík Nádherný si koupil meč, čímž vzbudil už na nádvoří zámku pozdvižení … co se dělo na hlavním nádraží v Brně si domyslete každý individuálně.