neděle 12. září 2010

nejde o to kdo co chce










Jsem tady, jsem zpátky, zas a znova. Kolařily jsme- já, Maruš a kamarádka Olinka. Naše tempo bylo vražedné, naším revírem byla jižní Morava. Ještě teď šlapu. Lednice (Davide do Lednice nejezdi, kašli na to:), Valtice, Břeclav, Pohansko, vinice a vinohrady, rozhledny i vinné sklepy, Věstonická Venuše a prostě všechno. Jo ještě Pálava přeci- ženicha nám tam nabízeli nešťastní rodiče, ale nene, nejsem blbá, tam se přeci nevdám-tam je hodně práce manuální, kopat ve vinohradě se mi nechce :) Bláto bylo, akce byla! Pan majitel kavárenský nám donesl i vlhčené ubrousky, abysme si odblátily nohy- gentlemanské gesto nebo jen chtěl, abysme neodrazovaly další hosty? Rozhledna super, ten výhled - podpořen mou závratí! Do vinohradu jsme si chodily trhat hrozny, to jako jsem pobavila i sama sebe, jak na nějakým obalu s jídlem najdu Ečko, tak to nejím, aby mě to nezabilo a tady jsem plácala postříkaný hrozny tou největší postřikovou chemií. A žiju? Žiju! Ve sklepech nám jen zraky přecházeli...dělaly jsme óóóoóóóó - to se musí, to má svůj účel! Jednou ráno jsme nafasovaly pracovní oblečení, hodily se do gala (mně pracovní sluší, ale nemůže to být moc často:) a v těsném závěsu traktoru vyrazily do vinohradu sbírat hrozny. Uplně jako multifunkční program. Paní co bydlela naproti v baráku nás měla pod dohledem, záclona se jenom chvěla :) Pan soused nabízel pomoc ... nějakou ... to tak! A pak byly další věci, ale to bych nechala na osobní sdělení...něco přes tu klávesnici prostě nejde no:)
Tohle se mi z hlavy nepovedlo vytěsnit - http://www.youtube.com/watch?v=prokEP5okQo - provázelo mě to každým šlápnutím.

Žádné komentáře: