Posledněkrát, budem tu stát.... ano, poslední dny oficiálního volna, zítra to jako začne natvrdo, takže bylo třeba uzavřít kapitolu prázdnin s grácií. Přijala jsem pozvání od TypTyp sestry na TypTyp chatu do Horní Lhoty (Dolní je tam taky), sbalila potřebné priority a už jsem razila. Autobusákovi říkám: ,,Do Horní Lhoty." A autobusák na to:,,Taková vesnice není!" Tak jsem si myslela, že mám další trapas na triku, ale nevzdávala jsem se a odvětila jsem:,,Je! Hledejte pořádně!" A měl to tam. Dojela jsem celá. Párty probíhala ve velkém stylu, pro některé se protáhla až do svítání a tady bych to už ukončila :)
Jen sedím na zástavce a unikám zpátky do klidného velkoměsta, zvoní mobil a hle-volá Mara. Ale nebyl to Mara, ozvala se Hanka. Jsou bezprizorní, kde jen přespí? Přeci u mě! Před devátou hodinou večerní se bezprostředně blížím k baráku a Hanka s Marou tu už okupují jednu z laviček.... a mají burčák a mají ho hodně! Jdeme nahoru a tady už bych nemusela nic psát, ovšem tady příběh zase nekončí. Nešla mi elektrika! Můj zoufalý výkřik byl tak všechno, čeho jsem v tu chvíli byla schopná:) Pak už jsem nevěděla co dál a kterým směrem se ubírat, tak jsem aspoň povzbuzovala Maru- ono to fakt pomáhá! No jak to zkrátit-nakonec to skončilo happyendem a oslavili jsme vítězství-tím burčákem. A Ti dva už odjeli - oni jeli do Vídně totiž! A příští zápisek už bude ze školních lavic-zábava končí, vážení!
neděle 19. září 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Já jsem fakt tlustě =)
To je žůžoidní co? :)
Nejsi tlustej!
Okomentovat