skiwochenende

Abych náhodou nezůstala za Marou moc pozadu, tak taky napíšu o lyžování. My sice byli jen na víkend, ale zato jsem se nezmrzačila :)

Byl to prosím caramelí výlet, jako abychom si zas trošku povybudovali týmového ducha, že jo. Městečko Mariazell sice není moc vysoko, takže sněhu nebyly kupy a byl trochu mokrej, ale zas je to největší poutní místo Rakouska a maj tam velkej kostel. A to se vyplatí.

Já jsem snowboardila jak divá, úplně se musím pochválit jak mi to šlo. Druhej den už jsem jezdila dokonce na červenejch sjezdovkách! :) Užívala jsem si lanovek místo vleků a když foukalo tak jsem se bála a vymýšlela hororové scénáře. A myslím, že když by si člověk udělal procházku pod takovou lanovkou, že má komplet nový lyžařský vybavení, ani neví jak /že si pro to lidi nedojdou, když jim něco spadne?/.

Měli sme dokonce lyžařský závody zorganizovaný jen pro nás a spřátelený kancly (dva). Asi jsem byla jediná, kdo sebou na trase dokázal seknout, a nejspíše proto jsem pak při večerním vyhlašování výsledků byla v kategorii Qualität.

Bydleli jsme v hotýlku U Třech zajíců. A oni je tam fakt měli, vycpaný v lyžárně. Ale jak ti vám vařili /ne ti zajíci/! mňamík, člověk ani nestačil konzumovat, kolem poletovaly paní v krojích a pořád něco dopňovaly. Přidávaly. A dolívaly.

Klidně víc takových.

O víkendu jsme přijeli z hor. Byli jsme v Itálii, napřed v Piancavallo a pak přesun 90 km do Selva di Cadore, abysme utekli dešti. Jak umím prd jezdit na tom prkně, tak jsem si poničil v půlce kotník a radši jsem už nejezdil. Lama ne.. ale bylo tam dost hezky a jak nám vařili!

V pondělí vernisáž skic z Bretaně prof. Zemánkové v Alliance Francaise.

V poledne kafé v Zemanově kavárně. Za čtyřicet, ale hodně dobrý a ten prostor!!

Včera v úterý jsme měli jet s arch. Markem a Mléčkou na exkurzi do Prahy. Hlavním bodem Prager a jeho Město nad městěm - Dům nad domem. Už proto, že se odjíždělo po sedmé ráno a něchtělo se mi jet do Prahy na otočku, šel jsem se napřed jen omluvit, že pojedu až sám o víkendu. Ale na žádnou exkurzi (i toto bylo v rámci volitelnýho předmětu uměleckých řemesel) nedorazilo tolik lidí, tak jsem jel taky. A dobře jsem udělal. Komentovaná návštěva nové budovy Národního muzea byla supr.

Pak jsem jel podívat se na upravenej byt, kde jsou ségra s Marou a holkama a mají to fakt dobrý jako! Ještě jsem si udělal radost u Fotoškoda za výhru v poslední soutěži a jeli jsme po páté zpět do Brna na Pleš (kde Dave přišel o vlasy, které měl na předpředchozí fotce a spolu s ním i Jemelník :) Pléééš!

flashback...

Jen abyste měli představu čím jsme na podzim začínali... je to úvodní práce k celosemestrálnímu tématu "responding to topography"... 10 budov (např. Kunsthal v Rotterdamu, Müllerova vila,...) - 10 dvojic - 10 modelů...

a tohle konkrétně je administračka v největším mlýnu široko daleko...  jedna z mála funkcionalistických staveb ve Švédsku...

40*80cm, cca 50 hodin práce, já & Mikael Lorensson, a velká spokojenost :)

Včera přednáška Souty de Moura na vídeňské TU v úžasném Kuppelsaale:

Bohužel teda vykládal italsky a borec hned překládal do němčiny. Sám jsem z toho měl kromě obrázků docela prd a mám pocit, že jsem stejně víc rozuměl italsky :/

Ve škole v Brně to skoro každej den oživuje nějaká zajímavá exkurze nebo přednáška. Tenhle týden začal třeba druhej cyklus "made in at"- prezentace rakouských ateliérů. Ve středu to otevřeli Arkan Zeytinoglu, co dělali např. pavilon na posledním Expu v Shanghai. Poznámka z exkurze: v Semilassu mají ty vnitřní vysoký dveře z dýhované překližky a venkovní štuky nad oknama ze sádry.

Musím citovat Bakiho o tom, jak pracuje na zničení facebooku: "Jedeme v tom všichni... My se ptali: 'A dědo, byl jsi komunista?' a naše vnoučata se budou ptát: 'A dědo, byl jsi na Facebooku?'", pořád mi to totiž zní v hlavě.

Doufám, že se prosadí, aby se veřejný zakázky nad jedno mega dělali formou otevřené soutěže. Ať žije Adam Gebrian!

A ten Kuppelsaal jako!

Jak jsem zpátky ve škole, tak mi připadá, že se nic neděje. Ale dneska bude Kucha Pecha a to se teda těším!

Včera jsme šli do vinárny jen tak na chvilku, ale seděli tam šesťáci a Albert Novák hrál s klukama pecky, takže jsem se tam zdržel. A pak, když jsem říkal, že bydlím tenhle semestr v paláci Morava od Wiesnera, tak se všichni chtěli podívat. No ale bylo už kolem půlnoci a mám docela malej pokojík, tak to někteří museli vzdát a šlo nás jen pět.

Půdorys našeho bytu znali už z vinárny, protože jsem jim to kreslil. Taky jsem kreslil jak jsme řešili soutěž teď. Byl to stres a moc. Poslední den dva jsme nestíhali a nevím nevím jak dopadnem. Snad nebudeme mít ostudu!

Po dvou týdnech jsem si dvakrát přestěhoval nábytek a dovybavil jsem pokoj, ale ne a ne si uklidit. Dnes si není ani kam sednout..

...a zážitek tohohle týdne je každopádně návštěva kovářství Hefaiston. Provázel nás přímo pan Michna a bylo to super!