Výlet

Taaakže, kde že jsem to vlastně byla? Prohlídněte si mapku mapku, Jugon les Lacs se to tam jmenuje.

Ale z onoho městečka jsem ve skutečnosti neviděla ani ťuk, páč jsme zapluli rovnou k Jean-Philipovic letnímu venkovskému sídlu.


Přivítalo nás úžasné psisko Šamaj (jsem si naprosto jistá, že takhle se to nepíše, ale vám je to stejnak fuk). A když člověk trochu přimhouřil obě oči, vypadal úplně jako Shagiiček.

Pak jsme šli na procházku po okolí do lesů a polí. A potkali jsme BIOprasátka, šťastně se nechávající chovat každý ve vlastním výběžku s vlastní boudičkou. I malá selátka tam pobíhala a byla rozkošná. A Maro ať si říkáš co chceš, prasata jsou obří zvířata, tyhlety mi byly minimálně po pás... a to určitě můžou dorůst i více.

Co se mi dále líbilo velice byla večeře :) Dobrůtka taková, že jsem se přecpala k prasknutí, až mě pak bříško trošku bolelo. "Předkrmem" různé oříšky, křupečky, olívky, brambůrky... Pak hlavní jídlo, přitom úplně jednoduché, vařené brambory se sýrem a různýma šunčičkama, to celé rozpíkané na stolních opíkáčcích. A následoval ještě dobroučký jablečný koláč.

Bohužel o něco méně se mi líbil zvolený způsob večerní zábavy. Nejprve hra Tabooo, kdy dostanete na kartičce nějaké slovo které mají ostatní uhodnout + seznam slov, které při popisu nesmíte použít. Hra vyloženě pro mě :) Nicméně pořád lepší než co následovalo - divoké bláznivé křepčení. Narozdíl od většiny kroměřížské mládeže jsem nestrávila svá pubertální léta na Sladech... a co se v mládí nenaučíš, ve stáří nenajdeš.
Spinkat jsem šla kolem druhé, ale bylo to takové útržkovité, pořád sem se nějak budila či co. Vím jen, že ještě kolem šesté ráno to v celém domě dunělo a tuctucalo. O to víc nechápu, že byli (téměř) všichni schopní vstát po desáté.

No než sme se vykutáleli bylo odpoledne. A vyrazili jsme na malý výlet k moři moři. Zase ty typické bretaňské útesy všude kam se člověk podíval.

A pak ještě na pláž...

A tam jsem až zezelenala závistí, prohánět se přede mnou na koníkovi po mořském pobřeží, to by se mělo zakázat.

Geoarchitekti na kolotoči...

No a pak už jen cesta domů. Mimochodem tak kýčovitý červánky jsem už dlouho neviděla. Ale to už byl foťák v kufru, takže to neuvidíte. Konec. Vyčerpávající? :)