LONDONE give me more!

Takžeee...na mé straně proběhl čtyřdenní pobyt v Londýně. Důvodem nic jiného než levné letenky, vidina nákupního masakru oblečení, nenucené zážitky ležérně pojaté a kamarádka toto všechno schvalující a splňující :)

... to jsem já- Dášašá
... to je ona- Anička

... to jsme my u Big Bangu

No jak říkám, akce to byla velkolepá. Odlet z Brna a tomu já říkám pohodlnost. Hostel za 300Kč/noc byl dostačující, jediná sprcha s nápisem ,,please do not use!" nás taky nezastavila a dva Italové na pokoji (skoro lepší než s Italem v kuchyni) byli milým překvapením pro všechny :) Pravda, musely jsme si tam ,,trochu,, dupnout a docílit svého, ale naše dvojice- ty se tváříš, já mluvím- to zvládla s grácií, ostatně jako všechno.

Bylo to cestování pro pokročilé, jak již nadpis napovídá, takže jsme v podstatě už vypustily základní památky a věnovaly se muslimským čtvrtím, trhům nezávislé módy, na oslavu společných narozenin bouchly šampaňské v Hyde parku, doplnily šatníky a nebály se sedět hodinu u kafe s tím, že by nám něco uteklo. Byla to esence hýření! A já toho nelituji!

A to, že jsme se ztratily? Komu by to vadilo! Už dlouho jsem se tak nenasmála pod cedulí MILE END ROAD... já jsem vždycky chtěla dosáhnout své konečné míle :) A sdělení, že jsme out of map čili ,,autistky" .... ve dvou se veškeré trápení, chyby i zodpovědnost dělí dvěma, takže zase dobrý:)

Cesta zpátky probíhala až moc hladce, mezičas dobrý, zavazadla překvapivě splňovala rozměry, jo zase jsem pípala, vysvlékala sekundární vrstvy a byla pečlivě prohledávána, ale to už není žádná hitparáda, to se ví.

A PAK TO PŘIŠLO- jako blesk z čistého nebe! :) Vystupujeme z letadla, já už téměř svírajíc klíče od bytu v ruce (paradox) a Aničky: ,, Ty vole, my jsme v Bratislavě!", mě opět dostalo do kolen. Já jsem nechápala nic... já už jsem si totiž myslela, že mě nic nepřekvapí, ale zase mě dostali-podařilo se jim to! BRAVO!

... důkaz, že jsem si to tentokrát nevymyslela

Pak už autobus-Brno-příchod Mary a Hanky-vylíčení situace a zážitků-spát ...