Tady je to totiž vymyšlený tak, že se malý lidi na prvním stupni ZŠ berou na návštěvy omrknout různý povolání, aby měli představu.
Bylo to malé pozdvižení - přece jen žvatlají nesmysly, motají se, kde nemají, zajímají je blbosti a vůbec jsou to takoví malí opilci! Dostal jsem na starost pět z nich, vysvětloval jsem jim, na čem pracuju, a ukazoval obrázky. Pak mi jeden z nich řekl, že neumím německy, hajzloun malej! Ale měl pravdu a pokračoval jsem ve výkladu anglicky :) hajzl já. Oboustranně nám to asi nic nepřinášelo, tak jsem jim nechal na hraní InDesign a radši jsem vše fotil.
Trvalo mi jen čtyři měsíce než jsem si k něčemu udělal takovej názor, abych ho s šéfama chtěl i prodiskutovat. Na vizošce je "sociální" bytovka. Prozatimní návrh se mi nelíbil, tak jsem to řekl. Rozbitý, zmatený, překombinovaný. A ještě ty barvy k tomu! No, ale protože už je hrubá stavba hotová, tak si můžeme hrát jen tak s tím nátěrem a zábradlím. Ty zelený radosti (potaženej kov fungující jako neprůhledná zábrana, prefa umělá vegetacea zároveň stolek na kafé/ kvítka..) vymyslel jeden z šéfů. Já jsem aspoň maskoval pár hodin na té vizošce, jak by to vypadalo v bílé. Pak jsme si o tom hezky u stolu sedli a popovídali. Já skoro nic nerozumněl a tak nevím, jestli a jak to dopadlo. Debil.
Ale asi ta bílá vhodná není.. už slyším, co by na to říkali ti paroubkovsky "obyčejní lidi".
Žádné komentáře:
Okomentovat